Miliardy eur nepomohly, Řecko se dál propadá do chudoby. Senioři jsou zoufalí

Řecká penzistka Dimitra říká, že si nikdy nepředstavovala, že se její život omezí na potravinové příděly - trocha rýže, dva sáčky těstovin, balíček cizrny, nějaké datle a plechovka mléka na měsíc. Třiasedmdesátiletá žena, která kdysi sama pomáhala lidem ve finanční tísni při rozdělování potravinové pomoci Červeného kříže, patří k rostoucí skupině Řeků, kteří sotva přežívají.

"To mě nikdy ani nenapadlo," říká Dimitra, která odmítá říct své příjmení, protože přijímání pomoci v Řecku je stále doprovázeno stigmatem. "Žiju skromně. Nikdy jsem nebyla na dovolené. Nic, nic, nic." Nyní jde více než polovina jejího měsíčního příjmu 332 eur (9000 Kč) na nájem malého bytu v Aténách. Zbytek padne na účty.

Řecko však není daleko za nimi, je na třetím místě. Zatímco v postkomunistických balkánských zemích údaje o počtu chudých klesají, v případě Rumunska o téměř třetinu, v Řecku se od roku 2008, kdy vypukla globální krize, údaj více než zdvojnásobil.

Realitu těchto statistik lze vidět na místech, jako je potravinová banka provozovaná aténským magistrátem, kam si pro svůj měsíční příděl chodí také Dimitra. Na svůj příděl zde čekají další desítky Řeků. Všichni mají registraci, že žijí pod hranicí chudoby 370 eur (10.000 Kč) měsíčně. Čísla z potravinové banky sloužící pro obyvatele centra Atén ukazují podobný trend jako širší údaje Eurostatu. Je zde registrování 11.000 rodin, tedy 26.000 lidí. V roce 2012 zde bylo registrováno 2500 lidí a v roce 2014 pak 6000. Zhruba 5000 z registrovaných jsou děti.

Mezinárodní organizace, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), naléhají na řeckou vládu, aby si za prioritu stanovila boj proti chudobě a nerovnosti. Míru nezaměstnanosti se již podařilo snížit z maxima 28 procent na 23 procent, stále však zůstává nejvyšší v EU. Od začátku krize ekonomika klesla o čtvrtinu a svou činnost ukončily tisíce firem.

Existuje vysoká šance, že ekonomika by mohla oživit letos. Nedávné údaje však ukázaly, že za říjen až prosinec se HDP opět snížil, když dvě čtvrtletí za sebou rostl.

V jedné z chudších aténských čtvrtí provozuje ortodoxní církev jídelnu pro chudé. Denně se zde podává 400 jídel. Jednou z dobrovolnic je tu bývalá učitelka, jedenašedesátiletá Eva Agkisalakiová. Je bez práce a neměla nárok na důchod, protože její smlouva skončila v době, kdy byl věk pro odchod do důchodu podle požadavků záchranného programu zvýšen na 67 let. Částí manželova důchodu, který byl v rámci požadovaných reforem snížen na 600 eur z 980 eur, pak vypomáhají rodinám svého syna a dcery.

Výměnou za dobrovolnictví si může vzít příděl jídla z jídelny, o který se dělí se svými nezaměstnanými dětmi. "Živoříme," říká mezitím, co připravuje dlouhý dřevěný stůl pro další vlnu strávníků, kteří dostanou fazolovou polévku, chléb, vejce, kus pizzy a jablko. "Pouze přežíváme. Většina Řeků pouze přežívá."