Paříž - Francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot dnes představil ambiciózní plán, podle kterého by se ve Francii do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily.
V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. Tržní podíl elektromobilů činil pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta.
Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje "obtížný cíl". Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.
Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, dnes uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Mluvčí podniku nicméně dodala, že PSA bude v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy.
Evropské sdružení výrobců automobilů upozorňuje, že elektrické a hybridní motory nejsou jedinou variantou pro budoucnost automobilového průmyslu. "Zlepšování spalovacího motoru a čisté naftové technologie budou i nadále hrát významnou roli ve snižování emisí oxidu uhličitého," uvedlo sdružení v prohlášení pro agenturu AP.
Ministr také potvrdil, že Francie chce do roku 2022 ukončit výrobu elektřiny z uhlí a do roku 2025 snížit podíl jaderné energetiky na celkové produkci elektřiny na 50 procent. Nyní je to 75 procent.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
Francie , elektromobily , automobilový průmysl , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák