Co stojí za velkou francouzskou reformou?

Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s průměrem Evropské unie se snižuje pomaleji. Trvale vysoká nezaměstnanost není jediným faktorem, kvůli němuž je reforma trhu práce vládní prioritou.

Tím dalším faktorem je strukturální nezaměstnanost, nesoulad mezi poptávkou na lokálním či regionálním trhu práce a dovednostmi pracovníků, kteří tam hledají zaměstnání. A tato strukturální nezaměstnanost je spíš důsledkem dlouhodobého charakteru ekonomiky než hospodářského cyklu, píše list Financial Times.

Práce na plný úvazek je zejména pro mladé lidi do značné míry iluzí. Bez práce je asi 22 procent Francouzů do 25 let, což v porovnání s Británií představuje dvojnásobek a ve srovnání s Německem dokonce trojnásobek. Díky školicím programům zavedeným ještě za vlády Françoise Hollandea je ale znát letos určité zlepšení.

Současný prezident Macron slíbil míru nezaměstnanosti do roku 2022 snížit na sedm procent. Přestože to stále je vyšší hodnota než ve většině unijních ekonomik, pro Francii je tento cíl ambiciózní. Míra nezaměstnanosti tam nebyla pod sedmi procenty už téměř 40 let. Podle názoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) by mohla během pěti let klesnout na 8,3 procenta.

Macronova reforma chce řešit právě strukturu nezaměstnanosti a podnikům dát větší rozhodovací pravomoci ohledně pracovních podmínek, včetně snazšího přijímání a propouštění zaměstnanců. "Cílem je liberalizovat a deregulovat trh práce," řekl prezident v parlamentu. Reforma by měla přinést zjednodušení a zlepšení vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a pro podniky omezit překážky k uzavírání pracovních dohod na dobu neurčitou.