Barcelona - Španělská vláda podle zdrojů agentury Reuters chystá dekret, který usnadní přesuny oficiálních sídel podniků z Katalánska. Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se už rozhodla přestěhovat do provincie Alicante. O podobném kroku nyní uvažuje rovněž větší konkurent Caixabank.
Banky sídlící v Katalánsku se obávají zejména toho, že by se v případě vyhlášení nezávislosti mohly ocitnout mimo eurozónu a ztratit přístup k financování ze strany Evropské centrální banky (ECB), napsala agentura AFP.
Vedení společnosti Banco Sabadell se na dnešním mimořádném zasedání dohodlo, že domovská adresa banky bude přesunuta do Alicante, ale její fyzické ústředí včetně zaměstnanců zůstane v Katalánsku.
Caixabank, třetí největší banka ve Španělsku, bude o možném přesunu oficiálního sídla mimo Katalánsko jednat v pátek. Na katalánském bankovním sektoru se podílí zhruba polovinou. Caixabank je podle zdrojů listu Financial Times znepokojena tím, že vyhlášení nezávislosti, které by mohlo přijít už příští týden, vyvolá zásah centrální španělské vlády, destabilizuje region a město. "Peníze a strach nejdou dohromady," řekl listu zdroj, který je informován o situaci v bance.
Rozhodnutí Caixabank opustit Barcelonu by mohlo znamenat pro Katalánsko šok. Banka a nadace Caixa, která jí kontroluje, mají v regionu mimořádnou silnou ekonomickou a finanční pozici. Jsou i důležitým sponzorem kulturních a sociálních programů.
Pro odchod z Katalánska se již tento týden rozhodly dva menší podniky obchodované na burze, biotechnologická firma Oryzon Genomics a telekomunikační společnost Eurona Wireless Telecom.
Řada španělských i zahraničních podniků tento týden vyjádřila ohledně vývoje v Katalánsku obavy. "Jako obchodník, Španěl i člověk jsem velmi znepokojen a vystrašen tím, co se děje," prohlásil Juan Roig, předseda správní rady největšího španělského maloobchodního prodejce potravin Mercadona. Vlivná katalánská podnikatelská skupina Cercle d'Economia ve středu kvůli vyhlídkám na vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku vyjádřila mimořádné znepokojení a vyzvala představitele obou stran k rozhovorům.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , banky , EU (Evropská unie) , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 4 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 5 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková