Nobelovu cenu za ekonomii získal Američan Thaler, zavedl termín "šťouch"

Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.

"Richard Thaler zahrnul realistické předpoklady z oblasti psychologie do analýz rozhodování v ekonomice. Zkoumal důsledky omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku sebeovládání a ukázal, jak tyto lidské rysy systematicky ovlivňují rozhodování jednotlivců i výsledky trhů," napsala v odůvodnění švédská akademie.

Co se týče omezené racionality, Thaler například ukázal, že nechuť ke ztrátám může vysvětlit, proč si lidé cení stejné věci víc, když ji vlastní, než v opačném případě. Tento fenomén bývá označován majetnický efekt.

Akademie rovněž zdůraznila přínos Thalerova teoretického a experimentálního výzkumu sociálních preferencí. Podle Thalera ohledy na poctivost vůči spotřebitelům mohou bránit firmám zvyšovat ceny v období vysoké poptávky, ale nikoli v dobách rostoucích nákladů.

Thaler dále upozornil, jaký vliv má na ekonomické rozhodování nedostatečné sebeovládání, které způsobuje, že je pro většinu lidí těžké dodržet novoroční předsevzetí. Podléhání krátkodobým pokušením je zásadním důvodem, proč naše plány šetřit na stáří nebo žít zdravěji často nejsou realizovány. Podle Thalera lze ale lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku či štěstí "postrčit" promyšleně postavenou metodou výběru. Termín "nudge", tedy postrčení či šťouch, našel díky Thalerovi své místo v ekonomice.

"Výzkum Richarda Thalera spojil ekonomické a psychologické analýzy rozhodování jedince," uzavřela akademie hodnocení vědce, jemuž v češtině vyšly například knihy Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie, která se zabývá iracionálním chováním lidí, jež neodpovídá klasickým ekonomickým teoriím, nebo bestseller Nudge (Šťouch), který napsal společně s právníkem Cassem Sunsteinem. Sám Thaler uvedl, že jeho nejvýznamnějším zjištěním je, že ekonomové jsou lidé. "Ekonomické modely to musejí brát v úvahu," řekl americký vědec v dnešním telefonickém rozhovoru se švédskou akademií věd.

"Cena míří bezpochyby do správných rukou. Thaler je jedním z průkopníků současného opětovného uvádění psychologických aspektů do učebnicové ekonomie. Behaviorální ekonomie je totiž právě určitou kombinací ekonomie a psychologie," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Thaler není podle analytika České spořitelny Michala Skořepy typický akademický ekonom. Jeho práce nejsou plné složitých vzorců. Jeho silnou stránkou je schopnost vypozorovat v profesionálním i běžném životě lidí způsoby myšlení a rozhodování, jež se nehodí do tradičních ekonomických učebnic. Thaler je i spolumajitelem poměrně výdělečného investičního fondu. Záslužná a leckdy i úspěšná je jeho snaha přesvědčit americké firmy, aby u zaměstnanců zavedly automatické zařazení do penzijního spoření s možností kdykoli vystoupit, dodal Skořepa.

Thalerovovo ocenění ukazuje na vzrůstající trend uznávání behaviorální ekonomie, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ta klade důraz na chování lidí. Tradiční ekonomii doplňuje realističtějšími předpoklady ekonomického chování. Thalerovo jméno je vzhledem k jeho bohaté publikační činnosti mezi ekonomy notoricky známé, dodal Marek.

Podle žebříčku Repec/Idas, který hodnotí ekonomy na základě počtu a kvality jejich publikací a také množství citací, patří Thaler do první stovky, doplnil analytik ING Bank Jakub Seidler.

Thaler radil jak americkému prezidentovi Baracku Obamovi, tak britskému premiérovi Davidu Cameronovi, připomněl Kovanda. Thaler je podle něj například stoupencem zrušení hotovosti, které by podle něj vedlo ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, tedy také k růstu daňového inkasa, což by umožnilo snížit daně.