Uprchlíci zachrání ekonomiku, tvrdí studie. Polovina z nich přitom jen bere dávky

Podle výzkumu IAB čekají německou ekonomiku dobrý rok. Očekává se, že v roce 2018 bude zaměstnáno na 46 miliónů lidí – rekordní číslo pro poválečné Německo. Počet volných pracovních míst je velmi vysoký a představuje velkou příležitost pro dlouhodobě nezaměstnané. Jejich počet by měl klesnout na 2,3 miliónů – nejnižší číslo od znovuzjednocení Německa v roce 1990.

IAB tvrdí, že růst německé ekonomiky by nebyl možný bez uprchlíků. „Obecně řečeno, vysoký nárůst zaměstnanosti, který jsme měli v Německu v posledních několika letech, by bez přistěhovalectví nebyl možný," uvedl Enzo Weber, který stojí v čele oddělení makroekonomického výzkumu společnosti IAB. "Demografický trend směřuje jasně směrem dolů, a bylo možné se s ním vyrovnat jen (prostřednictvím) přistěhovalectví a růstem zaměstnanosti."

Podle IAB jsou vytvářeny spíše kvalitní nové pracovní pozice. Nárůst zaměstnanosti se týká pouze plných pracovních vztahů, v nichž zaměstnavatelé a zaměstnanci přispívají do sociálního systému. Naproti tomu se očekává, že počet nízko placených „mini-prací“ zproštěných od nutnosti přispívat na sociální stát bude stagnovat.

Na počátku tohoto roku IAB uvedl, že zaměstnanost uprchlíků vzrostla o 60 procent, ačkoliv přesto počet nezaměstnaných je okolo 43%. IAB věří, že počet zaměstnaných uprchlíků se bude ještě rozšiřovat, pokud budou postupy pro uznávání diplomů a jiných kvalifikací, které dosáhly ve svých domovských zemích, zjednodušeny.

„Převedení dodatečného potenciálu uprchlíků do významného skutečného zaměstnání zabere nějaký čas. Ale investice do vzdělání a jazykových schopností slibují významné fiskální a makroekonomické výhody v dlouhodobém období," píše se v zprávě.

Podle IAB se zatím neprojevuje, že by příliv uprchlíků vedl k poklesu německých mezd, jak tvrdí kritici přijímání uprchlíků. „Migrační šoky v Německu nemají významný vliv na míru nezaměstnanosti, HDP na obyvatele a mzdový podíl," napsal Weber. Nicméně, nevylučuje, že se takové efekty mohou objevit vzhledem k tomu, že nedávno přišlí migranti ještě nejsou integrováni do pracovního procesu. „I když nelze vyloučit, že by uprchlická vlna od roku 2015 bude mít v Německu negativní dopady na mzdy, zdá se to velmi nepravděpodobné, protože by se tyto (důsledky) již projevily v posledních letech," tvrdí Weber.

Deutsche Welle podotýká, že skutečný obraz zaměstnaných migrantů je obtížný zjistit, protože statistika práce pracuje pouze se státní příslušností a neohlíží se na to, zda je zaměstnanec uprchlíkem.  Totéž platí pro statistiku toho, kolik lidí čerpá německou minimální sociální podporu, Hartz IV.

V reakci na oficiální žádost o informace o uprchlických příjemcích Hartz IV, kterou podala protimigrační Alternativa pro Německo, vláda oznámila, že přibližně 1,6 milionů z 5,9 milionů příjemců Hartz IV od listopadu 2016 do října 2017 byli migranti ze zemí mimo EU . V předchozím 12měsíčním období se jednalo o 1,36 milionů lidí.

Návaznost uprchlíků na dávky působí jako červený šátek pro jejich kritiky. Podle údajů německé vlády v roce 2017 se uskutečnilo 2 219 zaznamenaných útoků na uprchlíky. To je více než 5 útoků denně. Přesto se jedná o zlepšení. V předchozím roce se uskutečnilo více než 3500 útoků. Jedná se tedy o snížení o více než třetinu.

Nenávist k uprchlíků je krom jiného živena i jistými logistickými problémy, které sebou migrační krize přináší. Čtyři německá města malé a střední velikosti – Chotěbuz (100 000 obyvatel), Freiberg (41 600), Salzgitter (103 000) a Delmenhorst (77 000) - podaly úspěšnou žádost svým federálním státům, aby jim přestali posílat další uprchlíky, že už jich mají až příliš. Deutsche Welle podotýká, že starosty těchto měst nejsou členové Alternativy pro Německo, ale členové hlavních německých majoritních stran, Křesťanskodemokratické unie a Sociální demokracie.