Europoslanci schválili směrnici o vysílání pracovníků, Česko marně protestovalo

Vyslaní pracovníci jsou zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU za účelem dočasného výkonu práce. Na změnách směrnice o pravidlech takového vysílání, především pokud jde o platové podmínky, trvala hlavně Francie. Naopak především země střední a východní Evropy se stavěly proti. Na kompromisu, o kterém dnes europoslanci hlasovali, se vyjednávači europarlamentu a členských zemí shodli v březnu.

Na základě schválené směrnice by se měla v budoucnu vztahovat na vyslané pracovníky stejná pravidla o odměňování, která platí v hostitelské zemi. Vyslání nebude moci trvat déle než 12 měsíců, s možností prodloužení o dalších šest měsíců. Komise původně navrhovala 24 měsíců. Po překročení maximální lhůty se na vyslaného zaměstnance bude pohlížet jako na domácího. Náklady na cestu, stravu a ubytování budou také muset napříště hradit zaměstnavatelé, neměly by se tedy strhávat z platů vyslaných pracovníků. Nová pravidla musejí země převést do svého práva do poloviny roku 2020.

Podle posledních oficiálních údajů pracovaly v jiné členské zemi jako vyslaní pracovníci dva miliony lidí. Hlavně ve stavebnictví a průmyslu.

Většina českých europoslanců hlasovala proti směrnici. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) byla jejím přijetím porušena rovnováha mezi volným pohybem služeb a ochranou pracovníků. Ve směrnici je podle ní řada ustanovení, která budou překážkou pro české firmy a konkurenceschopnost České republiky. Za největší problémy považuje dobu omezení vyslání pracovníků. Považuje jej za omezení jednoho ze základních pilířů EU.

Kvůli směrnici bude podle Dlabajové vysílání pracovníků složité. "Firmy nebudou schopné administrativně všechny ty věci řešit," řekla. "Na druhé straně obecně ti vyslaní pracovníci netvoří velkou skupinu pracovního trhu a pracovníků v Evropě," upozornila. Debata kolem vysílání pracovníků byla podle ní především symbolickou diskusí o EU. "Symbolicky je to obrovský krok k té budoucnosti Evropy, kterou já si nepředstavuju," dodala.

Na počátku března se unijní instituce dohodly, že součástí směrnice nebude kamionová doprava, jejíž problematika se bude řešit speciální úpravou. "Ale vypadá to, že ne všichni kolegové tuto dohodu respektují při vyjednávání silničního balíčku," upozornila Dlabajová.

Podle poslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) europoslanci ze starých členských zemí EU připustili "budování bariér na vnitřním trhu pro volný pohyb služeb". "To je velká hodnota, kterou Evropská unie má a která nepomáhá jen těm novým členským státům," řekla. Konkurenceschopnost na vnitřním trhu je podle ní totiž užitečná pro firmy na západě i na východě. "Nesouhlasím s administrativními bariérami a s byrokracií, která umožňuje protekcionismus, umožňuje korupci," dodala.

Důsledkem nové směrnice podle Šojdrové může být to, že firmy nebudou v jiných unijních zemích podnikat, ne proto, že by byly horší, ale proto, že nebudou riskovat porušení pravidla, "které se nedá splnit". "To je například to, že se budou muset naplňovat kolektivní dohody, i když nejsou zveřejněné," vysvětlila Šojdrová a takový stav označila za "katastrofu". Upozornila nicméně, že konkrétní dopady na Česko budou záležet i na tom, jakým způsobem bude směrnice přenesena do českého práva.

Na plénu proti směrnici po hlasování protestovali také dva další čeští europoslanci. Jan Zahradil (ODS) i Jiří Pospíšil (TOP09) byli proti jejímu přijetí a označili ji za výsledek lobbyistické práce členských zemí EU.

Podle Zahradila ruší směrnice "jednotný trh a jeho principy" a Evropská unie se po jejím přijetí nebude moci divit, když si budou členské země z východní části EU jako nyní západoevropské státy hájit své vlastní zájmy na jiném poli - třeba v případě kvót na přerozdělování migrantů. "Rumunští dělníci vyrábějící francouzská auta za místní mzdy jsou samozřejmě v pořádku. Jakmile ale dokážeme v Evropě nabízet kvalitou a cenou konkurenceschopné služby, máme problém," kritizoval Zahradil.