Hotovostní versus bezhotovostní styk: Je lepší platit v obchodě kartou nebo penězi?

Kromě počítačových zločinů a výpadků systému je navíc svět, v němž dominuje pouze bezhotovostní platební styk, nepříznivý pro některé skupiny, které se hůře adaptují na moderní výdobytky. Řeč je především o starších věkových ročnících, zdravotně postižených a obyvatelích menších obcí, kteří jsou z velké většiny odkázáni na hotovost.

Listopadová studie Evropské centrální banky ukázala, že zatímco téměř 80 % všech plateb bylo v eurozóně provedeno hotovostních stykem, tak v zemích, jako jsou Estonsko, Nizozemsko a Finsko rapidně stoupá počet elektronických transakcí. Ve Švédsku tvoří hotovostní platby u obchodníků pouhých 13 % podle nejaktuálnější studie Švédské národní banky Riksbank. Více, než polovina všech švédských komerčních bank navíc uvedla, že se s hotovostními penězi téměř vůbec nesetkává, a že mnoho lidí má dokonce i vůči nim jisté předsudky.

"Digitalizovaný systém se stává snadným terčem pro hackery v Rusku, Číně a kdekoli na světě. Zato hotovost si můžete kdekoli schovat, ať už v automobilu, vařiči, či kdekoli jinde. Ve své zemi vídám velký obavy ze strany společnosti, co by se mohlo stát, kdyby došlo k náhlé poruše. Co by pak dalo společnost do pohybu?," řekl Björn Eriksson, představitel lobbistické skupiny za hotovost Cash Uprising a bývalý ředitel Interpolu

"Stále více centrálních bank si stojí za tím, že hotovostní platby jsou užitečné, a že hrají důležitou roli. Nikdo z nás nechce zcela bezhotovostní společnost. Pokud by došlo k výpadku energií, společnost se může spolehnout na hotovostní peníze," upozornil Ewald Nowotny, guvernér Rakouské národní banky na konferenci v Bruselu. S jeho slovy souhlasil i představitel Nizozemské národní banky

"Den, co den se setkáváme s hackerskými útoky. Pokud nemáte dobré zabezpečení, vaše aktivita je sledovaná," řekla Petra Hielkemová z Nizozemské národní banky, která má na starosti platby a bezpečnost v oblasti kybernetiky. Zároveň také připomněla ohrožené skupiny obyvatel, které jsou na hotovost zvyklé, a které by její zrušení mohlo poškodit.

Tlak na vytěsňování hotovosti z veřejného života a její nahrazování elektronickými platbami je reakcí bankovních subjektů a firem na požadavku spotřebitelů, pro které je platit online pohodlnější, než muset s sebou nosit hotovost. Mít peníze uložené na bankovním účtě a platit pouze kartou je navíc bezpečnější, protože v případě krádeže lze kartu okamžitě zablokovat, kdežto v případě hotovosti můžete přijít o velkou částku. Bezhotovostní platební styk navíc podporují i mnohé vlády v zájmu boje proti praní špinavých peněz a daňovým únikům a posílení hospodářské soutěže ne finančním trhu. 

Ve zprávě publikované v březnu bylo zveřejněno, že britská vláda zvažuje aktivní politickou podporu elektronických plateb. V současné době umožňují právní předpisy provádění bezhotovostního platebního styku prostřednictvím kreditních a debetních karet za příslušný poplatek. Ty jsou dávány na vrub příjemcům a v mnohých případech i plátcům. Z tohoto důvodu se začalo uvažovat, že by se poplatky snižovaly, aby čím dál víc obchodníků umožňovalo zákazníkům platit bezhotovostně.

Mírné vytěsnění hotových peněz bylo zaznamenáno v roce 2016, kdy se Evropská centrální banka rozhodla přestat dál tisknout 500eurové bankovky. Jako důvod uvedla boj proti organizovanému zločinu. A přitom třeba v Německu, v němž sídlí, si hotovost stále drží velkou podporu ze strany občanů. Podle statistik platí kartou pouze 25,5 % Němců. Telebanking si navíc drží podporu pouze u necelého jednoho procenta.

Ekonomové však připomínají, že hotové peníze musí i nadále zůstat zachovány, byť v menším množství. Britská vláda řekla, že hodlá zajistit, aby užívání hotovosti bylo i nadále přístupné a bezpečné pro ty, kteří jsou na ní závislí, případně jí pouze upřednostňují. Švédská vláda zase vydala nařízení státním institucím, že jsou povinné i nadále přijímat hotové platby, pokud to tak občan chce.