Vůbec poprvé již polovina civilizace není chudá nebo náchylná na to, že se propadne do chudoby. Podle zprávy neziskové organizace World Data Lab více než polovina světové populace žije v domácnosti, která vydělává dost na to, aby byla považována za střední nebo vyšší třídu. Každou sekundu se do této skupiny zařadí pět lidí. Za rapidním růstem stojí hlavně Asie, napsal list Financial Times.
Podle výpočtů WDL provedených v září 3,8 miliardy lidí nyní žije v domácnostech s tak vysokými výdaji, které nejsou nutné pro základní provoz domácnosti, že mohou být považování za střední třídu nebo bohaté. Z toho 3,59 miliardy jich patří do střední třídy. Zhruba stejný počet lidí žije v domácnostech, které jsou chudé nebo náchylné k chudobě. Září 2018 tak představuje globální bod zvratu, od této doby nebudou poprvé chudí tvořit většinu světa.
Podle provozního ředitele WDL Kristofera Hamela bude mít tato změna významný hospodářský a politický dopad, protože lidé budou náročnější na podniky a na vlády. "Tento mezník je důležitý, protože střední třída je pohonem moderních ekonomik," prohlásil. Upozornil, že zhruba polovina globální ekonomické poptávky je tvořena spotřebou domácností.
WDL zahrnuje do střední třídy domácnosti, které utrácejí 11 až 110 dolarů (240 až 2440 Kč) na osobu denně podle parity kupní síly z roku 2011. Toto měřítko používá mnoho organizací a vlád, včetně Indie a Mexika. V praxi to znamená, že lidé ve střední třídě mají dostatek peněz k volnému použití, jako k nákupům motocyklů, praček či myček, mohou si dovolit jít do kina nebo utrácet za jiné formy zábavy či jet na dovolenou. Jsou také přesvědčeni, že mohou zvládnout případné šokové ekonomické události, jako onemocnění nebo ztrátu zaměstnání, aniž by se propadli zpět do extrémní chudoby.
Do roku 2030 by se počet lidí ve střední třídě měl zvýšit na 5,3 miliardy. Téměř 90 procent nových členů střední třídy má pocházet z Asie. Malý růst by měla zažít také Afrika.
Údaj se vypočítává z analýzy průzkumů příjmů a výdajů domácností uskutečněných 188 vládami, které shromažďuje Světová banka. WDL sídlí ve Vídni a mezi její dárce patří německá vláda, Evropská kosmická agentura a Unicef.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Každý pátý obyvatel Rakouska se narodil v zahraničí
V Česku zemřelo do konce listopadu víc lidí, než je běžné za rok
populace , obyvatelstvo , chudoba , Lidé , Ekonomika
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek