Mezník ve vývoji dnešní civilizace? Došlo k zásadní změně, dopady budou dalekosáhlé

Vůbec poprvé již polovina civilizace není chudá nebo náchylná na to, že se propadne do chudoby. Podle zprávy neziskové organizace World Data Lab více než polovina světové populace žije v domácnosti, která vydělává dost na to, aby byla považována za střední nebo vyšší třídu. Každou sekundu se do této skupiny zařadí pět lidí. Za rapidním růstem stojí hlavně Asie, napsal list Financial Times.

Podle výpočtů WDL provedených v září 3,8 miliardy lidí nyní žije v domácnostech s tak vysokými výdaji, které nejsou nutné pro základní provoz domácnosti, že mohou být považování za střední třídu nebo bohaté. Z toho 3,59 miliardy jich patří do střední třídy. Zhruba stejný počet lidí žije v domácnostech, které jsou chudé nebo náchylné k chudobě. Září 2018 tak představuje globální bod zvratu, od této doby nebudou poprvé chudí tvořit většinu světa.

Podle provozního ředitele WDL Kristofera Hamela bude mít tato změna významný hospodářský a politický dopad, protože lidé budou náročnější na podniky a na vlády. "Tento mezník je důležitý, protože střední třída je pohonem moderních ekonomik," prohlásil. Upozornil, že zhruba polovina globální ekonomické poptávky je tvořena spotřebou domácností.

WDL zahrnuje do střední třídy domácnosti, které utrácejí 11 až 110 dolarů (240 až 2440 Kč) na osobu denně podle parity kupní síly z roku 2011. Toto měřítko používá mnoho organizací a vlád, včetně Indie a Mexika. V praxi to znamená, že lidé ve střední třídě mají dostatek peněz k volnému použití, jako k nákupům motocyklů, praček či myček, mohou si dovolit jít do kina nebo utrácet za jiné formy zábavy či jet na dovolenou. Jsou také přesvědčeni, že mohou zvládnout případné šokové ekonomické události, jako onemocnění nebo ztrátu zaměstnání, aniž by se propadli zpět do extrémní chudoby.

Do roku 2030 by se počet lidí ve střední třídě měl zvýšit na 5,3 miliardy. Téměř 90 procent nových členů střední třídy má pocházet z Asie. Malý růst by měla zažít také Afrika.

Údaj se vypočítává z analýzy průzkumů příjmů a výdajů domácností uskutečněných 188 vládami, které shromažďuje Světová banka. WDL sídlí ve Vídni a mezi její dárce patří německá vláda, Evropská kosmická agentura a Unicef.

Související

Vídeň

Každý pátý obyvatel Rakouska se narodil v zahraničí

Zhruba každý pátý obyvatel Rakouska se narodil v zahraničí. Od roku 2015 se počet těchto lidí zvýšil o téměř 19 procent. Největší podíl obyvatel narozených v zahraničí vykazuje hlavní město Vídeň, kde tvoří 36,7 procenta.
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

V Česku zemřelo do konce listopadu víc lidí, než je běžné za rok

V Česku zemřelo do konce listopadu více lidí, než je běžné za celý rok. Podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo do konce listopadu 114.781 lidí. Za 11 měsíců roku počet úmrtí překonal i celý rok 2015, který byl s více než 113.000 mrtvými za posledních deset let rekordní. V letech 2018 a 2019 bylo mrtvých přes 112.000. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19.

Více souvisejících

populace obyvatelstvo chudoba Lidé Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy