Polská společnost PGNiG podepsala další smlouvu na nákup zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Tentokrát s americkou firmou Cheniere Marketing International, oznámila dnes státem ovládaná polská společnost. Polsko se chce zbavit závislosti na ruském plynu, od ruského Gazpromu odebírá více než polovinu své roční spotřeby této komodity.
Dohoda s Gazpromem vyprší v roce 2022 a PGNiG již dříve uvedla, že ji nemá v úmyslu prodloužit a dodávky si po tomto datu zajistí jinde. Podle dnes uzavřené dohody obdrží polský terminál v Baltském moři od Chenieru 0,52 milionu tun LNG v letech 2019 až 2022 a 29 milionů tun v letech 2023 až 2042. Polsko ročně spotřebuje 17 miliard metrů krychlových plynu, uvedla agentura Reuters.
"Cena je mnohem nižší než ta, kterou máme ve smlouvě s Gazpromem," řekl na dnešní tiskové konferenci generální ředitel PGNiG Piotr Woźniak. Dodal, že na částce, kterou Polsko platí za americký plyn, ušetří firma v porovnání s ruskými dodávkami 20 až 30 procent.
V říjnu se společnost PGNiG dohodla na dodávkách zkapalněného plynu s americkou firmou Venture Global LNG a před rokem uzavřela dohodu s britskou Centrica LNG. Polsko také plánuje vybudovat plynovod přes Baltské moře do Norska a Dánska a dovážet odtud každoročně z ložisek pod Severním mořem až deset miliard kubíků plynu ročně.
Polský prezident Andrzej Duda podle televize TVN 24 označil dnešní podpis dohody mezi PGNiG a Cheniere Marketing International za "neobyčejně důležitý krok". Znamená podle něj "blízkou spolupráci mezi Polskem a USA", a to na dlouhá léta. Americký ministr energetiky Rick Perry zdůraznil, že dohoda představuje "signál pro celou pro Evropu", že diverzifikace energetických zdrojů posílí energetickou bezpečnost a celou ekonomiku.
Perry také podle Reuters uvedl, že Spojené státy by ještě stále mohly uvalit sankce na společnosti, které se podílejí na stavbě plynovodu Nord Stream 2. Ten zdvojnásobí množství ruského zemního plynu dopravovaného přímo do Německa po dně Baltu, takže se vyhne území Ukrajiny. Polsko a USA jsou ostře proti tomuto plynovodu.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027
Bulharsko ukončí dodávky ruského plynu do Maďarska a Slovenska
Zemní plyn , Polsko , Energetika , Ekonomika , USA (Spojené státy americké) , Gazprom
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák