Turecká ekonomika se propadla do recese. Dle analytiků se situace ještě zhorší

V celém loňském roce HDP Turecka sice vzrostl o 2,6 procenta, to však představuje prudké zpomalení ze 7,4 procenta v předchozím roce a nejslabší celoroční výkon za téměř deset let. Turecko se loni potýkalo s měnovou krizí a s vysokou inflací, což tureckou centrální banku přimělo k výraznému zvýšení úrokových sazeb.

V meziročním srovnání se turecká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí propadla o tři procenta, což je nejprudší tempo od roku 2009. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali o něco mírnější pokles, a to v rozsahu 2,7 procenta.

Turecká vláda už v reakci na hospodářský útlum přistoupila k řadě opatření na podporu domácí poptávky, například ke snížení daní u automobilů, nábytku a dalších produktů. Ministr financí Berat Albayrak dnes prohlásil, že turecká ekonomika už má to nejhorší za sebou. Předpověděl, že hospodářství se letos bude vyvíjet v souladu s vládní prognózou, která počítá s růstem o 2,3 procenta.

YEP kapsamında cari açığı azaltacak, katma değerli üretimi artıracak, milletimizin refahını yükseltecek politikalarımızı kararlılıkla uygulamaya devam edeceğiz.

Někteří analytici jsou však skeptičtější. "Mám pocit, že recese bude hlubší a delší, než se dosud předpokládalo," uvedl Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management. Varoval přitom, že situaci by mohla zhoršit jakákoliv "neortodoxní reakce" vlády, například předčasné uvolnění měnové politiky.

Analytici ze společnosti Capital Economics podle serveru BBC předpověděli, že turecká ekonomika letos klesne o 2,5 procenta. Upozornili nicméně, že jejich výhled je pesimističtější než prognózy jiných odborníků.

Turecká lira se loni dostala pod zvýšený tlak kvůli diplomatickým sporům se Spojenými státy a kvůli obavám z vlivu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na měnovou politiku. Oslabování měny vedlo ke zdražování široké škály zboží - od potravin až po pohonné hmoty - a podkopalo důvěru v tureckou ekonomiku.