Řádění žlutých vest. Jak moc poškodily demonstrace ekonomiku Francie?

"Celkové makroekonomické náklady, které se v posledním čtvrtletí 2018 odhadují na 0,1 procentního bodu, jsou relativně nízké vzhledem k národnímu bohatství," uvedla komise pověřená zhodnocením dopadů protestů a výtržností, které je doprovázely.

Makroekonomická perspektiva nicméně podle dokumentu nedokáže postihnout veškeré škody, které excesy během demonstrací napáchaly. Nejzasaženějším odvětvím byli podle poslanecké komise obchodníci. Kvůli nižšímu počtu návštěvníků na místech, kde se protesty konaly, tedy především v centrech velkých měst, ubylo nakupujících, a obchodníkům se tak o 20 až 30 procent snížily tržby. Například nákupní střediska hlásí ztráty kolem dvou miliard eur (51 miliard Kč).

Macron Regime Forces use Pepper Spray and Tear Gas against peaceful people in #Paris.Macron is gassing his own people on France's National Day.#14Juillet#BastilleDay#GiletsJaunespic.twitter.com/7jCFhjBdoo

"Významnou dodatečnou zátěž" představovaly protesty i pro veřejné finance. Náhrada 2410 zničených a oprava 577 poškozených silničních radarů by mohla stát až 71 milionů eur (1,8 miliardy Kč), konstatují autoři studie o finančních dopadech protestů hnutí žlutých vest. Vysoké byly také náklady v souvislosti s mimořádnými odměnami příslušníků bezpečnostních složek, které zpráva odhaduje na 46 milionů eur (1,2 miliardy Kč).

Hluboko do kapsy musely při odstraňování následků výtržností sáhnout i místní samosprávy. Podle asociace France urbaine, kterou cituje parlamentní zpráva, dosáhly náklady na opravu městského mobiliáře nejméně 30 milionů eur (přes 768 milionů Kč).

Příznivci hnutí žlutých vest protestovali proti vládě a prezidentovi Emmanuelu Macronovi každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily a žluté vesty začaly kritizovat i různé aspekty reformní politiky současné vlády.

Na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280.000 lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl 20.000 a přes 10.000 lidí se sešlo naposledy třetí sobotu v červnu. Vzhledem k nízké účasti přestala policie na konci června zveřejňovat odhady počtu lidí na protestech, ministerstvo vnitra se přidalo na začátku července. Za minulou sobotu už nezveřejnily své odhady - většinou výrazně vyšší než ty oficiální - ani organizátoři protestů.

Ačkoli sobotní demonstrace už mnoho lidí k protestu nelákají, minulou neděli se ještě příznivcům hnutí žlutých vest podařilo narušit tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti státního svátku.