Lisabon - Portugalská ekonomika letos podle nové prognózy tamní centrální banky klesne o 3,1 procenta a v roce 2013 by měla prakticky stagnovat. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
Hlavním důvodem prohloubení recese jsou podle portugalské centrální banky úsporná opatření realizovaná po udělení finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie, které způsobily bezprecedentní propad soukromé spotřeby.Centrální banka ve své čtvrtletní zprávě uvedla, že Portugalsko bude možná muset přijmout dodatečná úsporná opatření, aby snížila rozpočtový deficit na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Redukce schodku je jednou z podmínek mezinárodní finanční pomoci.Banka ještě loni v říjnu očekávala, že portugalský HDP letos klesne "jen" o 2,2 procenta. Centrální banka rovněž revidovala svůj odhad loňského poklesu ekonomiky na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta. Důvodem je totiž podpora vyššího než očekávaného exportu.Nové prognózy pro roky 2011 a 2012 jsou v souladu s posledními vládními předpověďmi a znamenají, že Portugalsko zažívá nejhlubší recesi od jeho chaotického návratu k demokracii v roce 1974. Slabá ekonomika a relativně vysoký dluh donutili zemi loni požádat EU a MMF o finanční pomoc.Portugalská centrální banka příští rok počítá s růstem ekonomiky na úrovni 0,3 procenta. Vládní prognóza počítá se začátkem zotavování ekonomiky na konci letošního roku a s mírným růstem v roce 2013.Centrální banka rovněž uvedla, že očekává letos zpomalení růstu vývozu na 4,1 procenta z odhadovaných 7,3 procenta loni. Růst exportu by měl v roce 2013 opět zrychlit na 5,8 procenta. Domácí poptávka by se měla letos propadnout o 6,5 procenta po loňském snížení o 5,2 procenta. Jeho pokles bude podle centrální banky pokračovat i v roce 2013, kdy se počítá se snížením o 1,5 procenta.Portugalsko se v dubnu 2011 stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země tak musí v rámci dohody o finanční pomoci v objemu 78 miliard eur (1,9 bilionu Kč) postupně přikročit k výrazným škrtům v rozpočtových výdajích, zvýšit daně ze spotřeby, zreformovat pracovní a právní systém a uskutečnit ambiciózní plán privatizace.
Související
Do Evropy dorazil pozůstatek hurikánu. Počasí bude místy hodně nebezpečné
Na Evropu se řítí hurikán. Nebezpečí hrozí zejména v Portugalsku
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák