Rozpad eurozóny překonán, prozatím!

"I když vše půjde, jak má, bude Řecko na konci dekády hospodařit s nejvyšším dluhem v eurozóně na 121 procent HDP. To je velice slabý výsledek na to, aby Řekům stačil k návratu na trh. Investoři navíc bývají přísnější na země, které si projdou bankrotem, byť řízeným, a požadují po nich vyšší záruky. Řekové se tak i v optimistickém případě v roce 2020 neobejdou bez kapaček z Bruselu a MMF," konstatoval ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Daleko pravděpodobnější je podle něj méně optimistický scénář, ve kterém Řecko pod tíhou současných úspor spadne do hlubší recese a zaznamená výraznější propad daňových příjmů. "Současně lze dnes těžko věřit strukturálním reformám a sázet na relativně vysoká tempa růstu v letech 2015-2020. Negativní scénář připravila také zpráva MMF a ECB a podle Financial Times počítá s tím, že by Řekové v roce 2020 měli dluh na 160 procent HDP, blízko dnešních úrovní, a potřebovali půjčit až 245 miliard eur," doplnil Bureš.

Přes všechny problémy podle něj ale platí, že pokud druhý řecký balík zabrání březnovému neřízenému bankrotu země, měl by přinést trhům dočasnou úlevu. "Je to určitě dobrá zpráva pro Řecko, které tím získává nové zdroje a zároveň umaže významnou část dluhu vůči soukromým věřitelům. To však vůbec neznamená konec řecké dluhové krize, ale je to vlastně jen nákup dalšího času pro Řecko. Teprve uvidíme, jak jej země dokáže využít. A také teprve uvidíme, jak a zda vůbec se bude zemím EU dařit kontrolovat plnění cílů, které před Řeckem stojí. Řecko stojí před hlubokými strukturálními změnami, které vyžadují značné úsilí i peníze. Peníze už jsou, teď už zbývají ´jen´ činy," konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek. "Dohoda znamená, že se minimálně odsouvá neřízený bankrot Řecka, což trhy samozřejmě hodnotí příznivě. Problémem však je samotná podstata dohody, tedy cíl snížení poměru řeckého dluhu k HDP na 120,5 procenta v roce 2020. I tak je tato hodnota příliš vysoká a je velkou otázkou, jestli pak bude Řecko schopné financovat se na trhu," varuje analytik Komerční banky Marek Dřímal. Podle něj problémy půjde vystopovat už v následujících týdnech a měsících. Řecko čekají volby, které mohou vynést k moci strany, jejichž programem nemusí být pokračování úsporných opatření. "V takovém případě by hrozba řeckého bankrotu opět vzrostla, protože ostatní státy EMU by svoji finanční pomoc pravděpodobně zastavily. I v případě, že Řecko bude pokračovat v nastolených reformách, pokles jeho ekonomické výkonnosti může způsobit, že fiskální cíle stejně nedodrží. Dohoda ministrů financí zemí EMU tak sice může přinést dočasné uklidnění, situaci Řecka ale nejspíš bohužel definitivně nevyřeší," doplnil Dřímal. "Pomohl první balíček Řecku? Nepomohl. Dnes je tam, kde bylo před rokem, s tím rozdílem, že EU je chudší o 110 miliard eur. Dnes dostalo Řecko dalších 130 miliard - takže kde asi bude za rok? Tam, kde dneska, tedy před neřízeným bankrotem, jen Evropa bude chudší o svých 130 miliard eur," poznamenala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. "A ještě jeden rozdíl tu bude. Řecko už dnes klesá o sedm procent, za rok to bude ještě o mnohem víc. Fakticky totiž Řecko už během posledního roku zbankrotovalo třikrát, jelikož už třikrát škrtlo část svého dluhu. A bankrot je škrtnutí dluhu, jen politici používají nesprávná pojmenování pro fakt, že Řecko už zbankrotovalo," doplnila Šichtařová. "Řecko a eurozóna opět na chvíli, a na poslední chvíli, nalezly řešení ze složité situace. Klíčové otázky jsou, zda to bude stačit, respektive na jak dlouho. Cesta k záchraně teoreticky existuje, eurozóna a MMF hodily zemi záchranné lano. Jde ovšem o velmi náročný úkol. Řecko po tomto laně musí přejít přes hlubokou propast a nemůže si dovolit ani jeden chybný krok. Na cestě přitom číhá celá řada úskalí," okomentoval výsledek jednání David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. "Složitost jednání k druhé záchraně Řecka ukazuje, že jde patrně o poslední pokus. O to více bude nyní důležité sledovat, jak Řecko plní všechny úkoly, které dostalo, a jak se daří resuscitovat ekonomiku zdecimovanou dlouholetým pohodlným životem na dluh, nebo z dotací EU, a následnou tvrdou fiskální restrikcí. Nicméně vzhledem k tomu, že v soukromých rukou zůstává již relativně malý objem řeckých dluhopisů, a poměrně nevýznamný je objem CDS vypsaných na řecké dluhopisy, klesá význam řeckého faktoru pro finanční trhy. Minimálně na několik dalších měsíců je situace v Řecku zažehnána, poté už by ani bankrot země neznamenal pro zbytek světa katastrofu. Jen by se nesměla nákaza přenést na Itálii a Španělsko," upozornil Marek. Ministři financí zemí eurozóny schválili Řecku v noci na úterý druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. S jeho pomocí by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných zhruba 160 procent. Bez nových úvěrů by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot.