Navýšení záchranných fondů EU nemusí být dostačující, varuje ekonom

„Vedle nového fondu Evropského mechanismu stability (ESM) ve výši 500 miliard eur (12,39 bilionu korun) by měl nadále fungovat i stávající Evropský fond finanční stability (EFSF)“, uvedl k předmětu summitu Bureš a vysvětlil, že z něj budou dále financovány stávající programy pro Irsko, Portugalsko a Řecko (200 miliard eur) a zbylých 240 miliard eur (5, 947 bilionu korun) má být ponecháno jako rezerva, kdyby Španělsko nebo Itálie potřebovaly pomoci dříve, než bude naplněn nový fond ESM. Kombinovaná výše obou fondů by ale neměla nikdy překročit 700 miliard eur.„Je otázka, zda to bude stačit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Ten navýšení svých prostředků podmiňoval výrazným navýšením stávajících záchranných fondů EU a 700 miliard eur nemusí stačit“, řekl Bureš s tím, že tato suma může být nedostatečná zvlášť ve chvíli, kdy má MMF problém s jakýmkoliv navyšováním svých vlastních zdrojů a čelí výraznému tlaku zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které výměnou za nové peníze požadují navýšení hlasovacích práv.Další neznámou podle Bureše je, zda o pomoc z navýšených fondů bude někdo stát. „Největší otázky vzbuzuje v tuto chvíli Řecko. Druhá půjčka Řecku má fakticky pouze umožnit splácet stávající pomoc a zbylý dluh v držení soukromých subjektů je minimální, sdělil Bureš a upozornil, že ve chvíli, kdy bude mít Řecko primární přebytek (příští rok) a Unie řeckým bankám pomůže odepsat z knih dluhopisy vlastní vlády, budou Řekové daleko vzdorovitější.„Lákadlo nesplácení dluhu a jednostranného vystoupení z eurozóny bude pro Řeky daleko vyšší, než ochota úsporami držet ekonomiku v recesi šestý rok v řadě,“ zakončil Bureš.