Česko může zaplatit až 350 miliard korun! Kvůli novele Lisabonské smlouvy

Praha - Poslanecká sněmovna v úterý dala souhlas k ratifikaci změny Lisabonské smlouvy, která upravuje záchranný mechanismus eurozóny. Pokud se Česká republika rozhodne přijmout euro, bude muset odvést do Bruselu zhruba 40 miliard korun a dalších 310 miliard mít připravených ve formě záruk.

Pro usnesení musela sněmovna najít ústavní většinu 120 zákonodárců. Pro se jich vyslovilo 140 ze 189 přítomných, proti jich hlasovalo 18.Souhlas se změnou dala většina zákonodárců ČSSD, ODS a všichni členové klubu TOP 09 a Starostů. Většina komunistů se zdržela a až na jednoho poslance, Milana Šťovíčka (VV), byli proti všichni představitelé Věcí veřejných.Na úpravě záchranného mechanismu se shodla loňské březnová Evropská rada a počítá v něm se zřízením Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), fondu s kapitálem 700 miliard eur. Osmdesát miliard z nich mají členské státy eurozóny převést do fondu přímo a dalších 620 miliard mají mít připravených ve formě záruk.Novinka má platit po dokončení ratifikace ve všech členských státech Evropské unie.Pro Českou republiku ze změny na první pohled nic nevyplývá. V předkládací zprávě premiér Petr Nečas (ODS) zákonodárcům napsal: "ČR, stejně jako ostatní nečlenské státy eurozóny, nebude smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, bude se nicméně případně moci zapojit do operací prováděných ESM dobrovolně na ad hoc bázi." Předseda vlády ale zároveň přiznal, že po vstupu do eurozóny by Česko bylo k přistoupení k mezinárodní smlouvě vyzváno."Není v zájmu žádného členského státu procesu ratifikace bránit. Vzhledem k napojení české ekonomiky na trh eurozóny, není vhodné rozhodnutí rady odkládat," horoval pro návrh ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).Schwarzenberg připomněl, že dokud se v Česku bude platit korunou, žádné závazky ze změny pro Prahu vyplývat nebudou. Premiér Nečas přitom už během předchozí debaty ve sněmovně uvedl, že vstup České republiky do eurozóny připadá v úvahu nejdřív za osm let."Považte jen, projekt, firma ESM má stát na slovním příslibu po uši zadlužených zemí a jiných téměř po uši zadlužených zemí přijmout dluhy nové," varoval před novinkou poslanec Michal Doktor (nestr.) a dodal: "Projekt bojující proti dluhům bude nutit svoje účastníky brát si nové dluhy. Tento hymnus nové finanční stability je podvod.""Vytvoříme falešnou schránku ESM, její zástupce vybavíme imunitou a řadou výhod," uvedl dále Doktor. Podle něj sice projekt není v rozporu s evropskou legislativou, odporuje ale zdravému rozumu. "Jako správce rodinného majetku byste nic takového neučinil," rýpl si do Schwarzenberga."Přijmout euro s takovými závazky je sebevražedné. Jestliže už dnes dlužíme přes bilion, tak se bavíme o tom, že tři další schodky dáme na úkor toho, co se může v Evropské unii stát," zmínil poslanec Vít Bárta (VV).Proti novince vystoupil i šéf Věcí veřejných Radek John a předsedkyně poslanců VV Kateřina Klasnová. Naopak odpadlík z VV Viktor Paggio (LIDEM) úpravu hájil. "Nehlasujeme o vstupu o ESM. Dokonce nehlasujeme ani o vzniku ESM, protože vznikne tak, jako tak. Jediné, o čem hlasujeme, je legalizace vzniku ESM v Lisabonské smlouvě," uvedl.Úpravu už odhlasoval i Senát, podepsat ji musí ještě prezident.

Související

Sebastian Kurz

EU potřebuje novou smlouvu a generační obměnu, tvrdí Kurz

Rakouský kancléř Sebestian Kurz, který je nejmladším evropským lídrem, zastává poměrně tvrdé stanovisko vůči současné podobě a vnitřnímu nastavení Evropské unie. Z rozhovoru, který poskytl pro německé noviny Die Presse, vyplývá, že si rakouský lídr představuje zpřísnění unijních sankcí a kolektivních pravidel, stejně jako například i generační obměnu v Bruselu.

Více souvisejících

lisabonská smlouva Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy