Hrozí kolaps eurozóny a všichni okolo na to doplatí. Přichází katastrofa?

Eurozóna po svém vzniku podle Singera zažívala úspěšné období a podněcovala obchod nejen uvnitř měnové unie, ale i v jejím okolí, do kterého spadá i Česká republika. "Zároveň však snadný přístup k levným úvěrům podněcoval rychlý růst soukromých i veřejných výdajů, což mělo za následek deficity běžných účtů," uvedl Singer.Za další problém guvernér ČNB považuje například neexistenci institutu, pomocí kterého by bylo možné z eurozóny vystoupit. Předpokládalo se, že vlády budou odpovědné a přijmou disciplinovanou fiskální politiku. "Ve výsledku se však ukázalo, že členství v eurozóně vedlo k větší ekonomické disciplíně zemí před jejich vlastním vstupem euro oblasti, ale po zařazení se do eurozóny už unie své členské země k finanční disciplíně nevedla," vysvětlil Singer.Základním problémem monetární unie je však podle guvernéra Singera nedostatek politické vůle k podpoře projektu. "Největší projekt Evropské unie s ambicí výrazně urychlit její růst na úroveň zajišťující konkurenceschopnost tedy po více než dekádě svého trvání růst nepřinesl. Naopak sílí hrozba kolapsu eurozóny s potencionálně katastrofickými důsledky pro všechny kolem," zakončil Singer."Pokud bychom podle průzkumu dali dohromady všechny světové země začínající na "M“, tedy například Mexiko, Madagaskar, Montenegro, Monte Carlo a další navzájem velice odlišné země, dosáhli bychom lepších výsledků a podmínek pro vznik měnové unie, než v případě zemí eurozóny. To působí minimálně komicky," přednesl Pavel Kysilka, předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny.Vznik eura podle Kysilky iracionálně uklidnil finanční trhy, které naivně uvěřily, že pokud tak různé země jako Německo nebo Řecko používají jednu měnu, zaslouží si i stejnou úrokovou míru na financování dluhů. "Toto smýšlení se ukázalo jako chybné až s příchodem lehmanovské krize v roce 2008," vysvětlil generální ředitel Kysilka.Eurozóna je území EU, na kterém se užívá společná evropská měna euro. Jejími členy jsou tedy státy, jež vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie (EMU) a tím euro na svém území zavedly. Členské státy Evropské unie jsou zavázány vstoupit do eurozóny. Z této povinnosti jsou vyvázány pouze Spojené království, Dánsko a Švédsko. Zbylých sedm států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Podle průzkumu agentury STEM je pro přijetí eura v ČR méně než jedna pětina Čechů.