Nový papež chce chudou církev. Jaký je majetek Vatikánu?

Hned po zvolení mu jeden z jeho přátel mezi preláty řekl: "Nezapomeň na chudé." Nový papež v této souvislosti okamžitě pomyslel na Františka z Assisi, který vstoupil do jeho srdce i jako "člověk míru".

Vatikán dnes dále oznámil, že František příští sobotu navštíví svého předchůdce Benedikta XVI., který jako první papež po zhruba 600 letech rezignoval, a také se příští týden setká s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernándezovou, kterou v minulosti kritizoval za liberální reformy jako uzákonění sňatků homosexuálů či poskytování antikoncepce ženám zdarma.

František také prozradil, že po jeho zvolení zazněly i návrhy, aby si zvolil jméno Hadrián či Klement.

A jaký je vlastně majetek Vatikánu? O určitý odhad se pokusil server ekonom.ihned.cz. Hned v úvodu píše, že cokoli zavání výdělkem, okamžitě ve Vatikánu podléhá utajování.

Na výdaje své nejvyšší reprezentace poslali katolíci do Vatikánu podle posledních čísel z roku 2007 celkem 69 milionů eur. Tedy třetinu celkového rozpočtu nejmenšího státu na světě. Vůbec největšími donátory Vatikánu jsou Američané, kteří pro papežovy misijní úkoly vyčlenili 27 milionů dolarů. Devět milionů z toho tvořil před dvěma lety dar od anonymního věřícího.

Činí se ale i Češi. Loni poslali hlavě katolické církve 12,5 milionu korun. Jde o polovinu sumy, kterou přispívá Brazílie. Tam se přitom ke katolické víře hlásí 140 milionů lidí.

Každý katolík, kterých je podle posledního sčítání v Česku 2,7 milionu, tak na "svého papeže" daroval v přepočtu necelých pět korun ročně. Skutečný počet dárců je ale menší: na mši pravidelně chodí jen asi 400 tisíc věřících. Přičemž každý z nich v průměru na potřeby Vatikánu dává víc než farníci v Itálii nebo Španělsku, zemích úzce spjatých s katolickou tradicí.

Milodary jsou vůbec největší přiznanou položkou příjmů Vatikánu, které v roce 2007 tvořily 236 milionů eur. 

Vatikán nikdy nikde nezveřejnil, kolik objektů má ve vlastnictví. A tak zbyl prostor pro spekulace. Novináři z italského listu La Padania nicméně odhadli, že centrále katolické církve patří celkem 2500 budov, jejichž hodnota je více než 1,5 miliardy eur.

Papežovi úředníci se hájí tím, že pro charitativní účely pronajímají prostory ve svých budovách za nekomerční, často symbolické ceny. Jenže italští novináři před pěti lety přišli s odhalením, že mezi "potřebné" patřila také renomovaná římská advokátní firma.

Stejně neprůhledné jsou i zisky vatikánské banky. Castillo Lara, poslední z kardinálů-bankéřů, který prolomil mlčení, před čtrnácti lety mluvil o roční sumě odpovídající dnešním sedmdesáti milionům eur.

Částka je to na tak bohatou banku více než skromná a neodpovídá představám o intrikách tajemných prelátů, které líčí americký spisovatel Dan Brown ve svém románu Andělé a démoni. Na druhé straně vatikánská banka podle všeho své jmění úspěšně rozšiřuje. Sám Lara mluvil v roce 1994 očtyřech miliardách dolarů v investicích do podniků, akcií a dluhopisů.