Zásadní převrat v bankovnictví: Konec výmluv na bankovní tajemství?

Lucembursko a Rakousko jsou podle agentur AFP a Reuters jediné země EU, které dosud s odvoláním na bankovní tajemství automaticky nepředávají na žádost justice informace o účtech, které u jejich bank mají obyvatelé jiných zemí EU.

"Chceme posílit spolupráci se zahraničními daňovými úřady. Mezinárodní vývoj směřuje k automatické výměně bankovních informací. Již se tomu úplně nebráníme," řekl Frieden v německém deníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Jako příklad informací, které by Lucembursko mohlo poskytovat unijním zemím, odkud majitelé účtů pocházejí, uvedl výplatu úroků klientům bank.

Rakousko však navzdory sílícímu tlaku zahraničních partnerů svůj přístup k bankovnímu tajemství nezmění, protože to situace nevyžaduje, reagoval na nový postoj Lucemburska mluvčí rakouského ministerstva financí Gregor Schütze.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jeho francouzský protějšek Pierre Moscovici a Evropská komise podle AFP nedávno vyzvali k prolomení bankovního tajemství v Lucembursku a Rakousku.

Pro provádění bankovních operací i ochranu všech zúčastněných stran je pro banky důležitou povinností dodržování bankovního tajemství, představující nedílnou součást Zákona o bankách. Znamená povinnost banky nesdělovat bez výslovného souhlasu klienta nic a nikomu o něm, o službách, které využívá, a samozřejmě ani o stavu jeho prostředků na účtech, které pro něj vede, a jejich pohybech.

I když v České republice (jako součást opatření proti praní „špinavých" peněz tj. peněz z nelegální činnosti) nelze v rámci bankovnictví realizovat anonymní operaci či obchod (až na malé výjimky, např. vklad na účet do určité výše nebo směna peněz z jedné měny do druhé), banka má povinnost držet všechny informace o klientovi a jeho finančních transakcích v tajnosti a nese zákonnou odpovědnost za to, že bez výslovného souhlasu klienta nebudou informace o něm sděleny jiným osobám či institucím.

Výjimky z této povinnosti přeci jen existují. Jedná se např. o sdělení informací soudům nebo finančním úřadům. Informace o bankovních klientech si tyto instituce smějí vyžádat pouze tehdy, pokud je potřebují pro svoji činnost jako státních orgánů v rámci svých zákonných oprávnění a musí tak učinit písemnou formou, píše server financnivzdelavani.cz.

Evropský parlament v roce 2010 varoval, že bez prolomí bankovního tajemství v unii a bez zavedení automatické výměny informací o dani z příjmu a DPH mezi jednotlivými zeměmi přicházejí státní pokladny každý rok kvůli daňovým únikům o zhruba 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun).