Nůžky mezi chudými a bohatými obcemi se stále více rozevírají

V minulém roce vykázala každá druhá obec schodek hospodaření, v letošním roce hospodaří se schodkem dokonce 59 % obcí (v ČR bylo loni zadluženo 51,5 %). Tomu odpovídá růst zadlužení  již v minulém roce vzrostl dluh německých obcí o 4 % na téměř 135 miliard eur (v ČR 90 miliard korun, tj. 14,4 mil. Kč na každou obci, o 27,8 % více za posledních 10 let). V nadcházejících třech letech počítá jen 38 % německých obcí se snížením zadlužení, každá druhá očekává zvýšení dluhu. 31 % zastupitelů odpovědných za finance je dokonce přesvědčeno, že obec není schopna splatit své dluhy vlastními silami. Vyplývá to ze studie provedené poradenskou společností EY, která vychází z průzkumu mezi třemi stovkami německých obcí a analýzy zadluženosti obcí s nejméně 20 000 obyvateli.

Občany Německa tak čeká další vlna snižování rozsahu veřejných služeb a zvyšování daní. Tři čtvrtiny obcí chtějí v roce 2013/2014 zvyšovat daně a poplatky. 37 % obcí plánuje redukovat rozsah veřejných služeb, nebo je zcela zrušit, např. v oblasti veřejného osvětlení nebo péče o děti a seniory. Podobné případy lze najít i v Česku. Obyvatelé Pramenů na Chebsku, kde zadlužení šestinásobně převyšuje aktivita v majetku obce, se museli rozloučit nejen s veřejným osvětlením, ale téměř se všemi veřejnými službami.

Finančně slabé německé obce zabředají hlouběji do dluhové pasti -  v roce 20111 dokázaly sice dvě třetiny měst a obcí s relativně nízkým zadlužením do 1000 EUR na obyvatele svůj dluh snížit, silně zadlužené obce (zadlužení na obyvatele vyšší než 2 000 EUR) však zaznamenaly 70% nárůst dluhu.

„Německé obce jsou již dávno rozděleny do dvou kategorií," komentuje situaci Hans-Peter Busson, partner společnosti EY pro veřejný sektor v Německu, Švýcarsku a Rakousku.

„Na jedné straně prosperující obce, které profitují z dobré ekonomické situace a které díky nízkému zadlužení a vysokým příjmům dokážou atraktivními nabídkami přitáhnout podniky i jednotlivce. Současně však roste počet finančně slabých obcí, jež jsou nuceny stále více omezovat veřejné služby a v soutěži o investice se dostávají do defenzivy. Nůžky mezi chudými a bohatými obcemi se proto dále rozevírají."

„V České republice není situace zdaleka tak dramatická. V Česku je sice několik desítek těžce zadlužených obcí a v ohrožení je i několik velkých měst, ve většině případů však starostové a rady měst hospodaří odpovědně. Celkové zadlužení obcí sice nadále roste, starostové však využívali rekordně nízkých úrokových sazeb úvěrů, jejich postup je tak ve většině případů obhajitelný," říká Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro veřejný sektor v České republice a dodává: „Rizikem může ovšem být příliš ambiciózní budování obecní infrastruktury na vlastní náklady obce (např. kanalizace), která významně zatíží obecní rozpočet náklady na infrastrukturu. K takovému jednání může "svádět" i dostupnost prostředků na spolufinancování ze strany strukturálních fondů EU."

Snížení zátěže v oblasti sociálních výdajů

Hlavním důvodem zvýšení výdajů německých obcí jsou rostoucí sociální a osobní výdaje, které v uplynulém roce stouply o 3, resp. 4 procenta, zatímco investiční výdaje klesly o 11 %. Nyní lze alespoň očekávat snížení zátěže u životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku, které spadá pod sociální výdaje, neboť prostředky na krytí těchto výdajů budou obcím poskytnuty ze spolkového rozpočtu. Téměř každá druhá obec si od toho slibuje snížení finanční zátěže, protože dodatečné příjmy povedou ke snížení schodku.

Stále více obcí potřebuje záchranná opatření

Finanční mizérie německých obcí však díky tomu nezmizí. Stále více obcí využívá prostředky zvláštní finanční pomoci jednotlivých spolkových zemí. V osmi spolkových zemích již existují komunální záchranné sítě, přičemž tuto možnost využívá již 15 procent obcí. Obce čerpající finanční pomoc provádějí konsolidační opatření nejčastěji formou snižování výdajů na dobrovolné veřejné služby, krácením výdajů na povinné veřejné služby a (je-li to možné) zvyšováním dividend obchodních společností, v nichž obec drží podíl.

Školka, hřbitov a pes vyjdou dráž

Mnohé německé obce kromě zvyšování úsilí o úspory razantně zvyšují poplatky. 22 % německých obcí v loňském roce zvýšilo místní koeficient daně z nemovitostí, dalších 28 % je bude následovat letos nebo v příštím roce. Poplatky za jesle, školku, školní družinu nebo celodenní školu chce zvýšit 30 % obcí. Hřbitovní poplatky vzrostou v 17 % obcí, poplatky ze psů v každé sedmé obci.

„Němečtí občané se musí připravit na novou vlnu zvyšování daní a poplatků  ačkoliv k jejich zvyšování docházelo v širokém měřítku již v minulých letech," říká Hans-Peter Busson

Prostor pro úspory vidí Hans-Peter Busson v oblastech spolupráce mezi obcemi a ve správě podílů v obchodních společnostech: „Každá obec nemusí mít vlastní matriční úřad a také sportoviště a kryté bazény lze využívat společně." Rovněž obecní podniky mohou často generovat výrazně vyšší příjmy pro radnice za předpokladu, že budou lépe strukturovány: „V případě mnohých komunálních podniků je kladen důraz na možnost vykonávat politický vliv a rozhodovat o uspořádání podniku. Na efektivním hospodaření a tím maximálním výnosu dosud tolik nezáleželo."

Také nejsou vyčerpány možnosti prodeje obecního majetku a komunálních podílů v podnicích, tato opatření jsou často politicky obtížně prosaditelná. „Ani drastická opatření, jakými jsou sloučení malých obcí, by neměla být v současné situaci mimo diskuzi," říká Petr Knap.

Řešení pro staré dluhy se nerýsuje

Vzhledem k hloubce dluhové propasti z minulých let již mnohé obce nepočítají s tím, že by ještě dokázaly dluh splatit  téměř každý třetí zastupitel odpovědný za finance uvádí, že jeho obec pravděpodobně nezvládne splatit dluh vlastními silami.

Mnohé německé obce jsou v podstatě v úpadku a obrovskou propast starých dluhů nedokážou vlastními silami zaplnit. Díky nízkým úrokům jsou obce schopny financovat dluhovou službu. V případě zvýšení úrokových sazeb nebo neochoty bank pokračovat v poskytování úvěrů, hrozí obcím další závažné problémy.

„Obce v České republice mají v současnosti přístup k poměrně levnému financování a jsou zajímavými klienty pro řadu finančních skupin. Pokud však pokušení zadlužit se podlehnou ve větší míře, můžeme za několik let vidět v Česku stejné problémy, s jakými se dnes potýkají v  sousedním bohatém Německu," uzavírá Petr Knap.