Co se může stát, pokud Řecko nebude schopno splácet své dluhy?

Cena pojištění řeckých dluhopisů proti bankrotu pokořila rekordy a náklady na získání finančních prostředků na splátky starých dluhů stouply na nejvyšší úroveň od roku 1998, protože se investoři obávají toho, zda dohoda Řecka s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou unii (EU) dokáže vyřešit strukturální problémy Atén.

Záchranný balíček, v rámci kterého má Řecko získat přibližně 45 miliard eur z EU a MMF, může zemi podle mnohých analytiků pomoci pouze na dobu 12 až 36 měsíců. A nyní není vůbec jasné, jak bude Řecko schopné řešit své finanční problémy po ukončení tohoto období. Další záchranný balíček totiž země už vůbec nemusí získat.

Analytici a obchodníci vidí několik možností, co se bude dít v Řecku, případně dalších zemích eurozóny, které by se dostaly do podobné situace.

MOŽNOST 1) DOHODA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ

PRAVDĚPODOBNOST: velmi vysoká ze střednědobého a dlouhodobého hlediska

Řecko by v tomto případě dosáhlo dohody s věřiteli o restrukturalizaci dluhů ještě před tím, než by se opozdilo ve splátkách. Tato varianta vyžaduje, aby investoři souhlasili s výraznou slevou ve výplatách dluhopisů, které mají v držení a mohla by také obsahovat prodloužení splatnosti dluhopisů.

Držitelé dluhopisů by nicméně podle výpočtů některých analytiků mohli přijít o 20 až 40 procent čisté hodnoty svých pohledávek.

Podle výpočtu společnosti Brown Brothers Harriman existuje 25procentní šance, že držitelé dvouletých dluhopisů by mohli přijít až o 50 procent hodnoty svých pohledávek a 33procentní šance, že přijdou o 40 procent pohledávek.

DOPAD NA TRHY: Tato varianta by mohla vyvolat podobné problémy, jako má Řecko i v dalších předlužených zemí eurozóny. Na druhou stranu by pomohla německým dluhopisům, které investoři spatřují jako velmi kvalitní. Jednotná evropská měna euro by se mohla propadnout až na kurz 1,15 USD/EUR, což je kurz, který byl na trhu naposled v roce 2005.

MOŽNOST 2) JEDNOSTRANNÁ RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ

PRAVDĚPODOBNOST: velmi nízká

Řecko by vyhlásilo restrukturalizaci svých dluhů například prodloužením splatnosti dluhopisů a mohlo by donutit věřitele, aby přijali snížení svých pohledávek bez předchozí dohody.

Historické zkušenosti ukazují, že nedohodnuté restrukturalizace častěji končí snížením hodnoty pohledávek věřitelů, než ty předem dohodnuté.

Ještě nepravděpodobnější možností podle tohoto scénáře je, že trhy za toto řešení vytrestají Řecko takovým způsobem, že bude i přes obrovské legální a logistické problémy nuceno opustit eurozónu i Evropskou unii.

Podle tržního konsenzu by však opuštění měnové unie pro fiskálně oslabenou zemi znamenalo ještě nákladnější půjčky kvůli kurzovým rizikům.

DOPAD NA TRHY: Euro by bylo zasaženo ještě tvrději, než v předchozím scénáři, protože trhy by se mohly začít obávat vyššího rizika rozpadu eurozóny.

MOŽNOST 3) STÁTNÍ BANKROT

PRAVDĚPODOBNOST: velmi nízká

Asi 70 procent řeckých dluhů drží zahraniční investoři, většina z nich ovšem sídlí v eurozóně a jde zvláště o finanční instituce v Německu a ve Francii. Zástupci Evropské unie se proto budou snažit státnímu bankrotu Řecka vyhnout.

Státní bankrot Řecka nebo kterékoliv jiné země by znamenal vyloučení z kapitálových trhů, tak jak se to stalo Argentině v roce 2001. Tato jihoamerická země od té doby nevydala jedinou eurovou ani dolarovou emisi dluhopisů a stále se musí o úhradě svých dluhů dohodnout se svými věřiteli.

DOPAD NA TRHY: Euro by se s největší pravděpodobností propadlo pod paritu k dolaru a na trzích by si mohly půjčovat pouze země, jejichž rating dosahuje hodnoty AAA.

DALŠÍ MOŽNOSTI

Mezi dalšími možnostmi jsou úvěry Evropské centrální banky (ECB), které by Řecku měly pomoci vyrovnat se svými závazky, nákup řeckých dluhopisů nebo uvolnění zástavních tak, aby ECB mohla přijímat jakékoliv dluhopisy jako zástavu bez ohledu na jejich rating.

Podobné scénáře však odborníci považují za téměř nemožné, protože by vyžadovaly politické rozhodnutí, o němž se analytici domnívají, že by bylo velmi těžké jej dosáhnout.