Ukrajina přestala platit Rusku za plyn. Doplatí na spor země EU?

Ruský koncern Gazprom dříve zvýšil Ukrajincům cenu plynu z 268 na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko, které minulý měsíc anektovalo Krym, zrušilo Kyjevu všechny předchozí slevy a také tvrdí, že Ukrajinci za plyn dluží 2,2 miliardy dolarů.

"Otázka splacení dluhu je přímo spjata se zachováním ceny plynu na úrovni z prvého čtvrtletí," řekl Kobolev. "Nevidíme žádný důvod ke změně (původní) ceny. Cenu okolo 500 dolarů považujeme za netržní, neoprávněnou a nepřijatelnou, a tudíž jsme přerušili platby na období vyjednávání," dodal.

V letech 2006 a 2009 vedly rusko-ukrajinské spory k výpadku dodávek ruského plynu do Evropy. To, že by se tento scénář nejspíše mohl zopakovat, připustil v interview i Kobolev.

Jsou prý jen dvě možnosti, jak se vyhnout výpadku dodávek: buď se Naftogaz dohodne s Gazpromem na zachování dřívější ceny, anebo se Ukrajinci domluví se západoevropskými společnosti, které zakoupí plyn u Gazpromu na západní hranici Ruska, aby jej následně prodaly Ukrajincům, a také budou platit za tranzit plynu přes Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin nejprve pohrozil případným přerušením dodávek plynu Ukrajincům, ale později prohlásil, že zastavit dodávky plynu nechystá. Přerušení dodávek by mohlo poškodit samo Rusko, protože státní rozpočet je silně závislý na prodeji plynu v Evropě.

Doprava zemního plynu v Evropě a do Evropy je zajišťována především plynovody, jejichž celková délka překročila již 430 000 km, zatímco v roce 1950 čítala "pouhých" 20 000 km. Celosvětově je v provozu již více než 1250 000 km vysokotlakých plynovodů (údaje nezapočítávají regionální a městské středotlaké a nízkotlaké sítě).

Největší část evropských vysokotlakých plynovodů - asi 215 000 km - vlastní Rusko. Nejdelší ruský, a také evropský plynovod -Tranzitní - přivádí plyn do střední a západní Evropy mimo jiné přes ČR, kterou tím strategicky zvýznamňuje. Zatím byl vstup do tohoto plynovodu nejdále doveden k obrovským ložiskům u severosibiřského Urengoje a ještě severněji u Jamburgu, další trasa se buduje k rozsáhlému ložisku na severosibiřském poloostrově Jamal, odkud má vést na jihozápad přes Polsko. To poněkud oslabí význam českého tranzitu, který nyní představuje přes 71,5 mld m3 ruského plynu ročně.

Narůstající těžba v norském a britském sektoru Severního moře, postupující od známého Ekofisku dále na sever, si vynucuje stavbu stále nových podmořských plynovodů, vedoucích už nyní do Norska, Velké Británie, Dánska, německého Emdenu a belgického Zeebrugge.

Jiný podmořský plynovod přivádí saharský zemní plyn přes Sicílii do Říma a Janova, další pak dodává týž plyn přes Maroko a Gibraltar do Španělska.

Zkapalněný zemní plyn dovážejí přes moře tankery z Afriky do španělských přístavů Barcelona, Cartagena a dalších, do portugalského Lisabonu a jinam, informuje cez.cz.