Bank of England má obavy: Britská ekonomika se bude zotavovat pomaleji

Britská centrální banka žádnou další podporu ekonomice neposkytne, rozhodl dnes její měnový výbor. Ten podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,1 procenta, kam ji kvůli dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru snížil v březnu.

Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky, dnes také uvedla, že hospodářství se bude z pandemie zotavovat patrně déle, než se banka původně domnívala.

"Měnový výbor nemá v úmyslu zpřísňovat měnovou politiku až do té doby, než budou existovat jasné důkazy, že se citelně snížily nevyužité kapacity a že byl splněn cíl mít inflaci dlouhodobě blízko dvouprocentní úrovně," uvedla dnes britská měnová autorita.

Banka nezměnila ani masivní program nákupů dluhopisů, který má podpořit firmy a domácnosti. Na úroveň z konce loňského roku se ekonomika podle banky do konce příštího roku zřejmě nevrátí. V květnovém výhledu se ještě domnívala, že zpět na předkrizovou úroveň by se velikost ekonomiky mohla vrátit ve druhé polovině příštího roku.

Vyhlídky na letošní rok ale nejsou tak chmurné jako v květnovém výhledu. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek nejnověji zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy Bank of England očekávala, že se míra nezaměstnanosti dostane těsně pod deset procent.

Celkově teď je britská ekonomika na cestě k celoročnímu propadu o 9,5 procenta, což by byl nejhorší výsledek za 99 let, uvedla agentura Reuters. V květnovém scénáři banka počítala s propadem o 14 procent.

Příští rok se hrubý domácí produkt (HDP) podle aktualizovaného výhledu centrální banky zvýší asi o devět procent, tedy mnohem méně, než banka předpovídala v květnu, kdy počítala s růstem o 15 procent. Upozorňuje také na riziko celkově pomalejšího procesu zotavování po krizi. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla přechodně dostat i do záporu.

Centrální banka stále posuzuje dopady případných záporných úrokových sazeb a uvedla, že existují faktory, které by mohly změnit její předchozí názor, že dno úrokových sazeb je těsně nad nulou. Bank of England ale také upozorňuje, že se zápornými sazbami jsou spojena rizika, zejména pokud jde o účetní rozvahu bank.

Související

Google, autor: Paweł Czerwiński

Šéf anglické banky chce, aby Google řešil finanční podvody

Guvernér britské centrální banky (Bank of England) Andrew Bailey se snaží přimět vládu, aby zavedla pravidla, která by učinila velké internetové podniky zodpovědné za finanční podvody. Chce tak firmy, jako je například Google, přinutit k boji proti podvodným webovým stránkám. Informoval o tom dnes list The Sunday Times s odvoláním na své zdroje.

Více souvisejících

Bank of England Ekonomika Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy