Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček

Minsk letos musí zahraničním věřitelům zaplatit 3,6 miliardy dolarů (79,9 miliardy korun) na úrocích z půjček. Z nich dvě miliardy dolarů kabinet uhradil vydáním eurových dluhopisů počátkem léta. Na zbylé 1,6 miliardy se vláda nyní snaží u ruských bank získat odklad splátek.

Bělorusko se během 26 let vlády Alexandra Lukašenka zadlužovalo stále více. A protože nechtělo uskutečnit reformy, jak to po něm žádal Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB), obě instituce mu další podporu odepřely. Zůstalo Rusko, ale i jemu se chtělo sousedovi půjčovat čím dál méně. Loni se obě země nedohodly na prodloužení splácení půjčky na výstavbu atomové elektrárny poblíž bělorusko-litevské hranice.

Nyní se finanční situace běloruského režimu zhoršuje. Běloruský rubl je podle webu finanz.ru vůči euru nejslabší v historii a vůči dolaru k tomu má jen krůček. Díra v rozpočtu činí tři až čtyři miliardy rublů, a pro výplaty důchodů a platů státních zaměstnanců tak bude potřeba sáhnout do nevelkých rezerv.

Ty činí ve zlatě a v zahraničních měnách devět miliard dolarů. Zahraniční dluh Běloruska se přitom vyšplhal na 39,5 miliardy dolarů. Jak podotýká polský deník Rzeczpospolita, Minsk se nejen kvůli pandemii a probíhajícím stávkám nemůže spolehnout na větší vývoz. Země už léta mnoho zboží dováží; loni sice utržila za vývoz 41,9 miliardy dolarů, ale za dovezené zboží zaplatila 42,2 miliardy.

Státní dluh Běloruska nyní činí zhruba 43 procent hrubého domácího produktu (HDP). Bělorusko má přes 90 procent dluhu v cizí měně, takže státní finance trpí, když běloruský rubl klesá.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý vyjádřil ochotu pomoci Bělorusku finančně. Moskva je podle něj ochotna zvážit refinancování běloruského dluhu, pokud o to bude požádána.