ECB zavádí kvůli koronaviru podpůrný program za 750 miliard eur

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie způsobené šířením nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka (ECB) nový podpůrný program. Banka ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů oznámila, že začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu Kč). Program potrvá do konce roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru, stejně jako na dluhopisy řecké vlády.

"Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření," uvedla šéfka ECB Christine Lagardeová. "Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů," dodala.

Extraordinary times require extraordinary action. There are no limits to our commitment to the euro. We are determined to use the full potential of our tools, within our mandate. https://t.co/RhxuVYPeVR

— Christine Lagarde (@Lagarde) March 18, 2020

Kvůli pandemii koronaviru, jejímž epicentrem je v současnosti Evropa, se ekonomická aktivita v zemích eurozóny i mimo ně prakticky zastavila a akciové trhy klesají. Tento vývoj podle Reuters může znamenat příchod hluboké ekonomické recese srovnatelné s globální finanční krizí z roku 2008.

ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu Kč). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny.

Nákupy dluhopisů budou pokračovat do doby, než skončí "krizová fáze" epidemie, uvedla ECB v prohlášení. Poprvé ECB do nákupu zahrnuje i komerční cenné papíry nefinančních společností. Nákupy také budou poprvé zahrnovat dluh Řecka, který ECB nekupuje, protože země má nízký úvěrový rating. Podle řeckého ministra financí Christose Staikurase koupí ECB dluhopisy za 12 miliard eur.

ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka.

Vlády a centrální banky zemí po celém světě kvůli hrozící krizi přišly s velkými plány na podporu ekonomik. ECB minulý týden zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila, připomíná BBC.

ECB se stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, která podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.

Tentokrát však představitelé eurozóny, kteří byli minulý týden kritičtí ke stimulačním opatřením ECB, banku podpořili a její nová opatření vítají. Jsou mezi nimi francouzský prezident Emmanuel Macron či ministři hospodářství Německa a Španělska.

Související

Raiffeisenbank

Raiffeisen Bank čelí tlaku, aby opustila ruský trh

Evropská centrální banka (ECB) se snaží přimět rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International (RBI), aby se zbavil svých vysoce ziskových aktivit v Rusku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Reuters. 
Christine Lagardeová

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.

Více souvisejících

ecb Christine Lagardeová Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy