Novým guvernérem britské centrální banky Bank of England (BoE) se stane Andrew Bailey. Oznámil to dnes britský ministr financí Sajid Javid. Ve funkci Bailey nahradí Kanaďana Marka Carneyho. Hlavním úkolem nového guvernéra bude zajistit, aby banka zvládla změny, které přinese vystoupení Británie z Evropské unie plánované na konec ledna příštího roku.
Šedesátiletý Bailey se 121. guvernérem BoE stane 16. března, funkční období trvá osm let. Carney souhlasil s prodloužením svého mandátu do 15. března, původně měl odejít už na konci ledna.
Podle britských médií platil Bailey při hledání nové hlavy banky za favorita. Pracoval v ní více než třicet let, mimo jiné také na pozici zástupce guvernéra. V současnosti řídí britský úřad pro regulaci finančního trhu FCA, kam z BoE odešel v roce 2016.
Delighted to announce Andrew Bailey as the next Governor of the Bank of England - he was the standout candidate.
— Sajid Javid (@sajidjavid) December 20, 2019
Proces hledání nového guvernéra trval zhruba dva roky, zůstával ale ve stínu brexitu. Dobré vyhlídky na získání pozice šéfky centrální banky měla i ředitelka prestižní vysoké školy London School of Economics a bývalá zástupkyně guvernéra BoE Minouche Shafiková. Podle listu Financial Times ji ale neschválil premiér Boris Johnson, protože brexit kritizovala.
"Je to správná osoba, která povede banku v časech, kdy budeme tvořit novou budoucnost mimo EU," prohlásil o Baileym Javid. Jmenování dnes přivítal i Johnson, který řekl, že má v Baileyho plnou důvěru a že v čele banky odvede skvělou práci. Sám Bailey dnes uvedl, že je možností převzít vedení BoE po Carneym poctěn, a to "zvláště v tak kritickém období pro národ, jako je odchod z Evropské unie". Jeho inzerovaný roční plat bude podle agentury Reuters činit 480.000 liber (14,3 milionu Kč).
První měsíce po brexitu ale banku ještě povede Carney, aby byla zaručena základní stabilita. Do BoE nastoupil v létě 2013 původně na pět let, mandát se mu kvůli brexitu prodlužoval nejdříve o rok, pak o šest měsíců a nyní o měsíc a půl.
Carney si vysloužil kritiku přívrženců brexitu, protože varoval před hospodářskými dopady odchodu země z unie. Po referendu v červnu 2016 přistoupil ke snížení základní úrokové sazby, aby ekonomice pomohl překonat šok z jeho výsledku, připomněla agentura AFP. Podle Javida vedl centrální banku "v jednom z nejtěžších období její historie".
Svět financí Carney podle AFP opustí, má začít pracovat jako zvláštní vyslanec OSN. Zabývat se bude globálním oteplováním. V této funkci nahradí miliardáře a kandidáta na amerického prezidenta Michaela Bloomberga.
Britský hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí stoupl ve srovnání s druhým kvartálem o 0,4 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad ve své konečné zprávě. Upravil tak svůj odhad růstu ekonomiky z listopadu, který ještě udával hodnotu jen 0,3 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že úřad ponechá údaj beze změny.
Směrem nahoru byl upraven výkon sektoru služeb, stavebnictví a zahraničního obchodu. Slabší než prvotní odhad byla domácí spotřeba a výdaje státu. V meziročním srovnání přidalo britské hospodářství 1,1 procenta. I to bylo více, než se odhadovalo původně.
Ve druhém čtvrtletí britská ekonomika vykázala první pokles od roku 2012. V tomto vývoji se odrazilo hromadění zásob před původním, tedy březnovým, termínem odchodu Británie z Evropské unie.
Statistici dnes rovněž oznámili, že se schodek běžného účtu platební bilance země ve třetím čtvrtletí snížil na 15,860 miliardy liber z 24,152 miliardy v předchozím kvartálu. V poměru k hospodářskému výkonu země klesl na 2,8 procenta, a je tak nejníže od 2012. Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven.
Britská ekonomika od referenda o brexitu v červnu 2016 zpomaluje. Čelí napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou a zpomalení v Evropě.
25. března 2026 16:07
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
Související
Šéf anglické banky chce, aby Google řešil finanční podvody
Bank of England: Britské banky jsou silné, odolají brexitu i pandemii covid-19
Bank of England , Velká Británie , Sajid Javid (britský ministr) , Ekonomika , Andrew Bailey (Bank of England) , Mark Carney (Liberální strana Kanady)
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák