Britská centrální banka mění šéfa, novým guvernérem bude Andrew Bailey

Novým guvernérem britské centrální banky Bank of England (BoE) se stane Andrew Bailey. Oznámil to dnes britský ministr financí Sajid Javid. Ve funkci Bailey nahradí Kanaďana Marka Carneyho. Hlavním úkolem nového guvernéra bude zajistit, aby banka zvládla změny, které přinese vystoupení Británie z Evropské unie plánované na konec ledna příštího roku.

Šedesátiletý Bailey se 121. guvernérem BoE stane 16. března, funkční období trvá osm let. Carney souhlasil s prodloužením svého mandátu do 15. března, původně měl odejít už na konci ledna.

Podle britských médií platil Bailey při hledání nové hlavy banky za favorita. Pracoval v ní více než třicet let, mimo jiné také na pozici zástupce guvernéra. V současnosti řídí britský úřad pro regulaci finančního trhu FCA, kam z BoE odešel v roce 2016.

Delighted to announce Andrew Bailey as the next Governor of the Bank of England - he was the standout candidate.

— Sajid Javid (@sajidjavid) December 20, 2019

Proces hledání nového guvernéra trval zhruba dva roky, zůstával ale ve stínu brexitu. Dobré vyhlídky na získání pozice šéfky centrální banky měla i ředitelka prestižní vysoké školy London School of Economics a bývalá zástupkyně guvernéra BoE Minouche Shafiková. Podle listu Financial Times ji ale neschválil premiér Boris Johnson, protože brexit kritizovala.

"Je to správná osoba, která povede banku v časech, kdy budeme tvořit novou budoucnost mimo EU," prohlásil o Baileym Javid. Jmenování dnes přivítal i Johnson, který řekl, že má v Baileyho plnou důvěru a že v čele banky odvede skvělou práci. Sám Bailey dnes uvedl, že je možností převzít vedení BoE po Carneym poctěn, a to "zvláště v tak kritickém období pro národ, jako je odchod z Evropské unie". Jeho inzerovaný roční plat bude podle agentury Reuters činit 480.000 liber (14,3 milionu Kč).

První měsíce po brexitu ale banku ještě povede Carney, aby byla zaručena základní stabilita. Do BoE nastoupil v létě 2013 původně na pět let, mandát se mu kvůli brexitu prodlužoval nejdříve o rok, pak o šest měsíců a nyní o měsíc a půl.

Carney si vysloužil kritiku přívrženců brexitu, protože varoval před hospodářskými dopady odchodu země z unie. Po referendu v červnu 2016 přistoupil ke snížení základní úrokové sazby, aby ekonomice pomohl překonat šok z jeho výsledku, připomněla agentura AFP. Podle Javida vedl centrální banku "v jednom z nejtěžších období její historie".

Svět financí Carney podle AFP opustí, má začít pracovat jako zvláštní vyslanec OSN. Zabývat se bude globálním oteplováním. V této funkci nahradí miliardáře a kandidáta na amerického prezidenta Michaela Bloomberga.

Britský hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí stoupl ve srovnání s druhým kvartálem o 0,4 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad ve své konečné zprávě. Upravil tak svůj odhad růstu ekonomiky z listopadu, který ještě udával hodnotu jen 0,3 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že úřad ponechá údaj beze změny.

Směrem nahoru byl upraven výkon sektoru služeb, stavebnictví a zahraničního obchodu. Slabší než prvotní odhad byla domácí spotřeba a výdaje státu. V meziročním srovnání přidalo britské hospodářství 1,1 procenta. I to bylo více, než se odhadovalo původně.

Ve druhém čtvrtletí britská ekonomika vykázala první pokles od roku 2012. V tomto vývoji se odrazilo hromadění zásob před původním, tedy březnovým, termínem odchodu Británie z Evropské unie.

Statistici dnes rovněž oznámili, že se schodek běžného účtu platební bilance země ve třetím čtvrtletí snížil na 15,860 miliardy liber z 24,152 miliardy v předchozím kvartálu. V poměru k hospodářskému výkonu země klesl na 2,8 procenta, a je tak nejníže od 2012. Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven.

Britská ekonomika od referenda o brexitu v červnu 2016 zpomaluje. Čelí napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou a zpomalení v Evropě.

Související

Google, autor: Paweł Czerwiński

Šéf anglické banky chce, aby Google řešil finanční podvody

Guvernér britské centrální banky (Bank of England) Andrew Bailey se snaží přimět vládu, aby zavedla pravidla, která by učinila velké internetové podniky zodpovědné za finanční podvody. Chce tak firmy, jako je například Google, přinutit k boji proti podvodným webovým stránkám. Informoval o tom dnes list The Sunday Times s odvoláním na své zdroje.

Více souvisejících

Bank of England Velká Británie Sajid Javid (britský ministr) Ekonomika Andrew Bailey (Bank of England) Mark Carney (britská banka)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy