Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se dopoledne zvýšila téměř o deset procent nad 173 eur za megawatthodinu (MWh). Obchodníci tak reagovali na zprávy o incidentu v Norsku, kde úřady nechaly kvůli neupřesněnému incidentu evakuovat jedno z největších zařízení na zpracování plynu v Evropě.
Policie později bez bližších podrobností oznámila, že incident je vyřešen, a ceny začaly z denních maxim sestupovat. K růstu cen plynu přispívají i stávky v energetickém sektoru ve Francii.
Energetická infrastruktura v Evropě je cílem zvýšeného zájmu vzhledem k tomu, že několik explozí koncem září poničilo podmořské plynovody Nord Stream 1 a 2, které vedou z Ruska do Německa. Tento incident se stále vyřešuje a podle dosavadních zjištění vyšetřovatelů nelze vyloučit sabotáž. Na trhu tak panuje napětí kvůli obavám z dalšího narušení dodávek energetických surovin na evropský trh.
Krátce před polednem se termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku prodával zhruba za 161 eur (3955 Kč) za megawatthodinu, a proti předchozímu dni tak vykazoval růst o necelé jedno procento. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Ceny se dopoledne skokově zvýšily po zprávě o evakuaci zařízení Nyhamna na západě Norska. Tam proudí plyn z hlubokomořského projektu Ormen Lange, který se nachází v norském kontinentálním šelfu. Jde o klíčové pole, které je důležité pro zásobování velké části západní a severní Evropy, včetně Británie.
Norská policie dopoledne bez dalších podrobností informovala, že nejasná situace panuje také v okolí projektu Ormen Lange, tedy nejen na pevnině v zařízení Nyhamna, kde se plyn zpracovává, ale i v oblasti, kde se těží. Povolány tam byly vyzbrojené bezpečnostní složky.
Cena plynu se začala výrazněji zvyšovat loni na podzim, kdy se megawatthodina v TTF prodávala zhruba za 40 eur. Do konce loňského roku cena přechodně vystoupila nad 130 eur/MWh, než se v lednu vrátila k 60 eurům. Podle analytiků patří k hlavním příčinám politika Evropské unie a její snaha co nejrychleji se zbavit fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Další skokový růst přišel na konci února po ruské invazi na Ukrajinu.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Orbán vyjednal v Bílém domě výjimku i pro Slovensko, domnívá se Fico
Orbán dosáhl svého. U Trumpa vyjednal výjimku ze sankcí pro Maďarsko
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák