Google odmítá platit médiím, nová pravidla vyvolala ve Francii kritiku

Odmítnutí internetového gigantu Google platit médiím za zveřejňování úryvků z jejich obsahu vyvolalo ve Francii pozdvižení. Francouzská vláda a tisk označují podle agentury AFP takový přístup za nepřijatelný. Reagují tak na středeční oznámení americké společnosti, která zveřejnila novou sadu pravidel, jimiž se bude řídit při uplatňování unijní reformy autorských práv, kterou na jaře schválily členské země bloku a europarlament a Francie ji zavádí jako první stát v EU.

O "násilném činu" a "nepřijatelném diktátu" hovoří v reakci na krok Googlu prezident Asociace evropských vydavatelů tiskovin (ENPA) Carlo Perrone. Média podle jeho názoru staví před hotovou věc. "Buď dají americkému gigantovi svůj obsah zadarmo, nebo budou v jeho vyhledávači výrazně znevýhodněna," citovala jej agentura AFP.

Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera jde rozhodnutí firmy Google proti "duchu a textu" nových evropských pravidel. Firmu vyzval, aby zahájila jednání s vydavateli na celém světě a dohodla se s nimi na tom jak autorsky chráněný materiál zpoplatňovat. Situaci chce ministr řešit se svými evropskými kolegy.

Google odmítl uzavírat s evropskými vydavateli zvláštní smlouvy o tom, kolik jejich obsahu bude smět francouzským uživatelům ukazovat. Namísto toho prostě od konce října přestane zobrazovat úryvky a náhledy jejich zpráv. Francouzští uživatelé napříště uvidí pouze titulky, a nikoliv prvních pár řádek zprávy či náhled fotografie.

Tento krok může neblaze ovlivnit příjmy médií, protože viditelnost na Googlu zvyšuje návštěvnost daných webových stránek. V ohrožení by se tak mohly ocitnout i příjmy z reklamy a předplatného.

Google argumentuje, že jeho nová pravidla slouží zájmům uživatelů internetu. Brání prý tomu, aby výsledky vyhledávání narušovala komerční hlediska.

Francie je dosud jedinou z unijních zemí, která evropskou směrnici o autorských právech uvedla do praxe. Úprava, o které se dlouhé měsíce vyjednávalo a tvrdě se kolem ní lobbovalo, má podle EU zajistit ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevřít nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016. Členské státy se na finální podobě textu s europarlamentem dohodly v únoru, europoslanci novelu odsouhlasili na konci března. Unijní země mají pravidla do svých vlastních zákonů převést do sedmého června roku 2021.

Související

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.
Google, ilustrační fotografie

Šéf Google varuje: Kdo chce uspět, musí umět pracovat s AI. Nároky budou ohromné

Šéf společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, Sundar Pichai varoval, že by se pád takzvané bubliny v oblasti umělé inteligence (AI) dotkl každé společnosti. V rozhovoru pro BBC News Pichai sice označil růst investic do AI za „mimořádný moment“, ale zároveň poukázal na jistou „iracionalitu“ v současném boomu umělé inteligence.

Více souvisejících

Google Francie Media autorská práva EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy