Google odmítá platit médiím, nová pravidla vyvolala ve Francii kritiku

Odmítnutí internetového gigantu Google platit médiím za zveřejňování úryvků z jejich obsahu vyvolalo ve Francii pozdvižení. Francouzská vláda a tisk označují podle agentury AFP takový přístup za nepřijatelný. Reagují tak na středeční oznámení americké společnosti, která zveřejnila novou sadu pravidel, jimiž se bude řídit při uplatňování unijní reformy autorských práv, kterou na jaře schválily členské země bloku a europarlament a Francie ji zavádí jako první stát v EU.

O "násilném činu" a "nepřijatelném diktátu" hovoří v reakci na krok Googlu prezident Asociace evropských vydavatelů tiskovin (ENPA) Carlo Perrone. Média podle jeho názoru staví před hotovou věc. "Buď dají americkému gigantovi svůj obsah zadarmo, nebo budou v jeho vyhledávači výrazně znevýhodněna," citovala jej agentura AFP.

Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera jde rozhodnutí firmy Google proti "duchu a textu" nových evropských pravidel. Firmu vyzval, aby zahájila jednání s vydavateli na celém světě a dohodla se s nimi na tom jak autorsky chráněný materiál zpoplatňovat. Situaci chce ministr řešit se svými evropskými kolegy.

Google odmítl uzavírat s evropskými vydavateli zvláštní smlouvy o tom, kolik jejich obsahu bude smět francouzským uživatelům ukazovat. Namísto toho prostě od konce října přestane zobrazovat úryvky a náhledy jejich zpráv. Francouzští uživatelé napříště uvidí pouze titulky, a nikoliv prvních pár řádek zprávy či náhled fotografie.

Tento krok může neblaze ovlivnit příjmy médií, protože viditelnost na Googlu zvyšuje návštěvnost daných webových stránek. V ohrožení by se tak mohly ocitnout i příjmy z reklamy a předplatného.

Google argumentuje, že jeho nová pravidla slouží zájmům uživatelů internetu. Brání prý tomu, aby výsledky vyhledávání narušovala komerční hlediska.

Francie je dosud jedinou z unijních zemí, která evropskou směrnici o autorských právech uvedla do praxe. Úprava, o které se dlouhé měsíce vyjednávalo a tvrdě se kolem ní lobbovalo, má podle EU zajistit ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevřít nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016. Členské státy se na finální podobě textu s europarlamentem dohodly v únoru, europoslanci novelu odsouhlasili na konci března. Unijní země mají pravidla do svých vlastních zákonů převést do sedmého června roku 2021.

Související

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.
Google, ilustrační fotografie

Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby

Rozsáhlý výpadek cloudových služeb společnosti Google způsobil v úterý dopoledne značné problémy celé řadě firem, finančních institucí a veřejných služeb ve Velké Británii a dalších evropských zemích. Technický incident v londýnském datovém centru zasaženém výpadkem elektrického proudu ochromil fungování internetového bankovnictví, doručovacích služeb i soudních jednání vedených na dálku.

Více souvisejících

Google ,  Francie ,  Media ,  autorská práva ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy