Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
"Řekl bych, že pro druhou fázi budeme potřebovat dalších nejméně 500 miliard eur od evropských institucí, ale může to být i více," uvedl Regling pro list Corriere della Sera.
Nejjednodušší by podle něj bylo zorganizovat takové financování prostřednictvím Evropské komise (EK) a rozpočtu Evropské unie, ale hovořil také o potřebě diskuse o nových nástrojích.
Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků ESM. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Ekonomika eurozóny podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos kvůli dopadům koronaviru vykáže propad o 7,5 procenta.
Zatímco jihoevropské země usilují o to, aby eurozóna náklady na oživení ekonomik sdílela prostřednictvím emise společných dluhopisů, Nizozemsko spolu s Německem, Rakouskem a Finskem tento návrh blokují. Další diskuse lídrů EU na téma záchrany evropských ekonomik je plánovaná na 23. dubna, a to prostřednictvím videokonference.
25. března 2026 16:07
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
Související
Evropské ekonomiky se plně nezotaví před rokem 2022, uvedl šéf ESM
Silnější euro? Summit EU vyzval k další práci na měnové unii
Evropský stabilizační mechanismus (ESM) , eurozóna , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 3 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák