Silnější euro? Summit EU vyzval k další práci na měnové unii

K dokončení současných kroků ke hlubší hospodářské a měnové unii dnes vyzvali prezidenti a premiéři zemí EU. Na bruselském summitu zhodnotili pokračující reformu záchranného mechanismu eurozóny (ESM) či návrh základních parametrů takzvaného rozpočtu eurozóny. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela musí země platící eurem zajistit posílení globální role společné měny.

"Je důležité, abychom pokračovali ve snahách, které posunou bankovní unii vpřed," prohlásil po jednání Michel. Unijní lídry o novinkách, které v jednání o základních pilířích měnové unie přinesly poslední měsíce, informoval šéf euroskupiny Mario Centeno.

Zásadním sporným bodem zůstává společný systém pojištění vkladů označovaný zkratkou EDIS. Na jeho obrysech se zejména kvůli rozdílným pohledům Německa a Itálie zatím zemím platícím eurem nepodařilo shodnout. Podle Centena proto budou diskuse pokračovat v příštím roce.

Summit zhodnotil i základní obrysy takzvaného rozpočtu eurozóny, na nichž se v říjnu dohodli ministři financí. Podle Michela patří Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) k důležitým pilířům budoucího fungování eurozóny, podobně jako reformovaný záchranný mechanismus. Objem BICC má podle dohody dosahovat přibližně 20 miliard eur (550 miliard korun), které budou z větší části určeny k financování projektů podporujících růst. Lídři vyzvali členské země, aby co nejdříve dohodly podrobnosti o zdrojích jeho financování.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je mezivládní nástoj, který může být v případě nutnosti využit na pomoc zemím s eurem, které se dostanou do problémů ohrožujících potenciálně finanční stabilitu celé eurozóny. V srpnu 2018 například skončil poslední záchranný program ESM pro Řecko, mechanismus má ale k dispozici i některé další nástroje.

Summit vyzval k dokončení reformy mechanismu už letos v červnu. Zejména kvůli obavám Itálie spojeným s navrhovanými pravidly pro restrukturalizaci dluhu se však konečné dohody zatím nepodařilo dosáhnout. Centeno prohlásil, že ji očekává začátkem příštího roku.

Unijní lídři se shodli na tom, že ve všech zmíněných bodech by členské státy měly pokračovat v diskusi. Summit se k jejich hodnocení má vrátit nejpozději v červnu příštího roku.

„Je jasné, že potřebujeme silnější euro,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se na potřebě posílení vlivu společné měny shodla většina lídrů. Německá politička dodala, že vedle zmíněných kroků musí EU dokončit i unii kapitálových trhů, která usnadní fungování malým a středním firmám.

Eurosummitu byli přítomni představitelé 27 unijních zemí, ačkoli se týkalo především eurozóny, tedy 19 států platících společnou měnou. Podle českého premiéra Andreje Babiše se dnes objevily i návrhy, aby se vrcholné schůzky konaly v uzavřeném formátu bez států s vlastní měnou, pro ČR má však velký význam, aby byla přítomna.

"Výměna informací je důležitá," prohlásil Babiš, podle něhož může Praha prezentovat ostatním zemím své hospodářské pokroky. Premiér také zopakoval, že pokud eurozóna chce vlastní rozpočet, tak země mimo eurozónu by chtěly v příštím víceletém rozpočtu EU také zohlednit své požadavky.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna Summit EU Evropský stabilizační mechanismus (ESM) Mario Centeno Ursula von der Leyenová Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy