Silnější euro? Summit EU vyzval k další práci na měnové unii

K dokončení současných kroků ke hlubší hospodářské a měnové unii dnes vyzvali prezidenti a premiéři zemí EU. Na bruselském summitu zhodnotili pokračující reformu záchranného mechanismu eurozóny (ESM) či návrh základních parametrů takzvaného rozpočtu eurozóny. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela musí země platící eurem zajistit posílení globální role společné měny.

"Je důležité, abychom pokračovali ve snahách, které posunou bankovní unii vpřed," prohlásil po jednání Michel. Unijní lídry o novinkách, které v jednání o základních pilířích měnové unie přinesly poslední měsíce, informoval šéf euroskupiny Mario Centeno.

Zásadním sporným bodem zůstává společný systém pojištění vkladů označovaný zkratkou EDIS. Na jeho obrysech se zejména kvůli rozdílným pohledům Německa a Itálie zatím zemím platícím eurem nepodařilo shodnout. Podle Centena proto budou diskuse pokračovat v příštím roce.

Summit zhodnotil i základní obrysy takzvaného rozpočtu eurozóny, na nichž se v říjnu dohodli ministři financí. Podle Michela patří Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC) k důležitým pilířům budoucího fungování eurozóny, podobně jako reformovaný záchranný mechanismus. Objem BICC má podle dohody dosahovat přibližně 20 miliard eur (550 miliard korun), které budou z větší části určeny k financování projektů podporujících růst. Lídři vyzvali členské země, aby co nejdříve dohodly podrobnosti o zdrojích jeho financování.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je mezivládní nástoj, který může být v případě nutnosti využit na pomoc zemím s eurem, které se dostanou do problémů ohrožujících potenciálně finanční stabilitu celé eurozóny. V srpnu 2018 například skončil poslední záchranný program ESM pro Řecko, mechanismus má ale k dispozici i některé další nástroje.

Summit vyzval k dokončení reformy mechanismu už letos v červnu. Zejména kvůli obavám Itálie spojeným s navrhovanými pravidly pro restrukturalizaci dluhu se však konečné dohody zatím nepodařilo dosáhnout. Centeno prohlásil, že ji očekává začátkem příštího roku.

Unijní lídři se shodli na tom, že ve všech zmíněných bodech by členské státy měly pokračovat v diskusi. Summit se k jejich hodnocení má vrátit nejpozději v červnu příštího roku.

„Je jasné, že potřebujeme silnější euro,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se na potřebě posílení vlivu společné měny shodla většina lídrů. Německá politička dodala, že vedle zmíněných kroků musí EU dokončit i unii kapitálových trhů, která usnadní fungování malým a středním firmám.

Eurosummitu byli přítomni představitelé 27 unijních zemí, ačkoli se týkalo především eurozóny, tedy 19 států platících společnou měnou. Podle českého premiéra Andreje Babiše se dnes objevily i návrhy, aby se vrcholné schůzky konaly v uzavřeném formátu bez států s vlastní měnou, pro ČR má však velký význam, aby byla přítomna.

"Výměna informací je důležitá," prohlásil Babiš, podle něhož může Praha prezentovat ostatním zemím své hospodářské pokroky. Premiér také zopakoval, že pokud eurozóna chce vlastní rozpočet, tak země mimo eurozónu by chtěly v příštím víceletém rozpočtu EU také zohlednit své požadavky.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna Summit EU Evropský stabilizační mechanismus (ESM) Mario Centeno Ursula von der Leyenová Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

včera

včera

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

včera

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

včera

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy