Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
ECB zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,2 procenta z dosud předpokládaných 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok naopak zhoršila, a to na 1,1 procenta z dosavadního předpokladu 1,2 procenta. V roce 2021 centrální banka nadále očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,4 procenta.
Lagardeová už dříve slíbila důkladné posouzení činnosti ECB, včetně zvážení změny některých základních bodů, například inflačního cíle či způsobu boje se změnami klimatu. Na dnešní tiskové konferenci uvedla, že cílem je završit strategickou revizi ECB do konce příštího roku. "Strategická revize musí být komplexní, musí prozkoumat všechny otázky," upozornila.
V září ECB snížila svou depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 510 miliard Kč) měsíčně.
V dnešním prohlášení měnový výbor ECB uvedl, že úrokové sazby zůstanou na současných nebo nižších úrovních, dokud se výhled inflace stabilně nepřiblíží dostatečně blízko cíli, tedy ke dvěma procentům.
Analytici upozornili, že nové prohlášení ECB se neliší od prohlášení zveřejněného po minulém zasedání měnového výboru, což naznačuje, že Lagardeová je spokojena s postojem svého předchůdce Maria Draghiho, poznamenala agentura Reuters.
Lagardeová se funkce ujala 1. listopadu. Předtím působila jako šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v minulosti řídila také francouzské ministerstvo financí. Na dnešní tiskové konferenci uvedla, že při řízení centrální banky bude uplatňovat svůj vlastní styl.
Související
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák