Lukáš Kovanda: Kdo a proč poškodil Nord Streamy?

V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.

Názorový posun uplynulých dní nejvýmluvněji ilustruje to, že Sikorski svůj uvedený tweet už smazal. Snesla se na něj lavina kritiky, že nahrává ruské (dez)interpretaci celé události.

Přesto, že Západ stále přesvědčeněji viní z akce Rusko, žádný konečný verdikt ještě dlouho zřejmě známý nebude. Pokud tedy vůbec někdy bude. Zatím panuje shoda akorát na tom, že šlo o sabotáž organizovanou na státní úrovni. Německý magazín Spiegel včera informoval, že k poškození potrubí bylo třeba půl tuny trhaviny. To prý svědčí o tom, že akci musely provést nejspíše státní vojenské složky, nikoli jen tak nějací „privátní“ teroristé či záškodníci jednající na vlastní pěst. Rusko hovoří o aktu státního terorismu, ukazuje na Spojené státy či Polsko.

Pokud ale za akcií stojí tedy naopak Rusko, jaký mělo motiv?

Poškození by v prvé řadě Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.

Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.   

Další možností je, že plynovody nechal fatálně poničit ruský prezident Vladimir Putin, aby snížil riziko, že v Rusku dojde k převratu. Iniciátory a financiéry převratu totiž mohlo motivovat, že po něm dojde k obnovení vztahů se Západem, a tedy i Německem. A že plynovody opět plyn poteče – a Rusko a ruské podniky budou vydělávat. Putin jim ale  poničením plynovodů měl udělat čáru přes rozpočet.

Jenže… Dle listu New York Times zůstala jedna ze dvou trubek Nord Streamu 2 (jak potrubí Nord Stream 1, tak Nord Stream 2 se skládají ze svou trubek, celkově je tedy řeč o čtyřech trubkých) nepoškozená. Plyn by tudy stále téct mohl. Pokud nejde o omyl, ale záměr, vylučuje to teorii, že Putin poškodil potrubí, aby odradil od převratu a opětovné dohody s Německem. Ovšem tato teorie byla vždy vachrlatá. Vždyť Rusko má i další roury, kterými může vést plyn do EU, třeba pozemní plynovod Jamal.

Navíc, podle Sergeje Kondratijeva z ruského Institutu energetiky a financí, jejž cituje list Kommersant, by oprava potrubí Nord Stream vyšla v optimistickém scénáři v přepočtu na 4,9 miliardy korun, v pesimistickém by se stále vešla do 20 miliard. Jako celek přitom potrubí vyšla Gazprom a jeho partnery z EU na takřka 420 miliard Kč. Opět, pokud oprava může vyjít jen na zhruba jediné procento celkových nákladů, teorie Putinova „pálení mostů“ zřejmě padá. Pokud by Putinův potenciální nástupce zamýšlel obnovit obchodní vztahy s Německem, stále by za přijatelnou cenu mohl.  

Rusko také mohlo potrubí poškodit, aby na Západě zaselo strach a nejistotu, ale zároveň přitom stále nevyvolalo vážnější odezvu. Pro to hovoří pár indicií. K poškození trubek došlo už mimo švédské či dánské teritoriální vody. A obě potrubí jsou většinově a konečně ovládána Ruskem. Kreml tak mohl sice provést fatální sabotáž, jež znejistí Evropu, avšak stále takový akt nemůže být považován za akt válečný, za napadení infratstruktury NATO.  

To by vysvětlovalo následující. Pokud Rusko chtělo uvést EU do chaosu a cenu plynu dále šponovat, proč místo plynovodů Nord Stream, jimiž žádný plyn stejně neteče, nepoškodilo raději potrubí Baltic Pipe hned vedle? To má už od října vést plyn z Norska do Polska. Jeho poškození by cenu plynu vyhnalo mnohem výš.

No, Rusko útoky na Baltic Pipe neprovedlo právě proto, že už by se mohlo jednat o akt válečný.

Takto zůstalo jen u vylekávání Evropy. A také tedy u toho, že Rusko se bude moci vyvinit z platby mnohamiliardových penále za nedodaný plyn.

Související

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.
Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč a v Sumské oblasti na severu Ukrajiny přišel o život při ostřelování nemocnice adolescent, sdělil Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Více souvisejících

válka na Ukrajině plynovod Nord Stream 2 Nord Stream

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 13 minutami

před 14 minutami

Aktualizováno před 22 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 38 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 40 minutami

před 43 minutami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 46 minutami

Aktualizováno před 48 minutami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Aktualizováno před 49 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč a v Sumské oblasti na severu Ukrajiny přišel o život při ostřelování nemocnice adolescent, sdělil Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

před 2 hodinami

Zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám

Ve věku 83 let v úterý zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám. ČTK to dnes oznámila Akademie věd ČR, kde působil v Ústavu experimentální medicíny v pražské Krči. Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.

Zdroj: ČTK

Další zprávy