Lukáš Kovanda: Kdo a proč poškodil Nord Streamy?

V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.

Názorový posun uplynulých dní nejvýmluvněji ilustruje to, že Sikorski svůj uvedený tweet už smazal. Snesla se na něj lavina kritiky, že nahrává ruské (dez)interpretaci celé události.

Přesto, že Západ stále přesvědčeněji viní z akce Rusko, žádný konečný verdikt ještě dlouho zřejmě známý nebude. Pokud tedy vůbec někdy bude. Zatím panuje shoda akorát na tom, že šlo o sabotáž organizovanou na státní úrovni. Německý magazín Spiegel včera informoval, že k poškození potrubí bylo třeba půl tuny trhaviny. To prý svědčí o tom, že akci musely provést nejspíše státní vojenské složky, nikoli jen tak nějací „privátní“ teroristé či záškodníci jednající na vlastní pěst. Rusko hovoří o aktu státního terorismu, ukazuje na Spojené státy či Polsko.

Pokud ale za akcií stojí tedy naopak Rusko, jaký mělo motiv?

Poškození by v prvé řadě Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.

Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.   

Další možností je, že plynovody nechal fatálně poničit ruský prezident Vladimir Putin, aby snížil riziko, že v Rusku dojde k převratu. Iniciátory a financiéry převratu totiž mohlo motivovat, že po něm dojde k obnovení vztahů se Západem, a tedy i Německem. A že plynovody opět plyn poteče – a Rusko a ruské podniky budou vydělávat. Putin jim ale  poničením plynovodů měl udělat čáru přes rozpočet.

Jenže… Dle listu New York Times zůstala jedna ze dvou trubek Nord Streamu 2 (jak potrubí Nord Stream 1, tak Nord Stream 2 se skládají ze svou trubek, celkově je tedy řeč o čtyřech trubkých) nepoškozená. Plyn by tudy stále téct mohl. Pokud nejde o omyl, ale záměr, vylučuje to teorii, že Putin poškodil potrubí, aby odradil od převratu a opětovné dohody s Německem. Ovšem tato teorie byla vždy vachrlatá. Vždyť Rusko má i další roury, kterými může vést plyn do EU, třeba pozemní plynovod Jamal.

Navíc, podle Sergeje Kondratijeva z ruského Institutu energetiky a financí, jejž cituje list Kommersant, by oprava potrubí Nord Stream vyšla v optimistickém scénáři v přepočtu na 4,9 miliardy korun, v pesimistickém by se stále vešla do 20 miliard. Jako celek přitom potrubí vyšla Gazprom a jeho partnery z EU na takřka 420 miliard Kč. Opět, pokud oprava může vyjít jen na zhruba jediné procento celkových nákladů, teorie Putinova „pálení mostů“ zřejmě padá. Pokud by Putinův potenciální nástupce zamýšlel obnovit obchodní vztahy s Německem, stále by za přijatelnou cenu mohl.  

Rusko také mohlo potrubí poškodit, aby na Západě zaselo strach a nejistotu, ale zároveň přitom stále nevyvolalo vážnější odezvu. Pro to hovoří pár indicií. K poškození trubek došlo už mimo švédské či dánské teritoriální vody. A obě potrubí jsou většinově a konečně ovládána Ruskem. Kreml tak mohl sice provést fatální sabotáž, jež znejistí Evropu, avšak stále takový akt nemůže být považován za akt válečný, za napadení infratstruktury NATO.  

To by vysvětlovalo následující. Pokud Rusko chtělo uvést EU do chaosu a cenu plynu dále šponovat, proč místo plynovodů Nord Stream, jimiž žádný plyn stejně neteče, nepoškodilo raději potrubí Baltic Pipe hned vedle? To má už od října vést plyn z Norska do Polska. Jeho poškození by cenu plynu vyhnalo mnohem výš.

No, Rusko útoky na Baltic Pipe neprovedlo právě proto, že už by se mohlo jednat o akt válečný.

Takto zůstalo jen u vylekávání Evropy. A také tedy u toho, že Rusko se bude moci vyvinit z platby mnohamiliardových penále za nedodaný plyn.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině plynovod Nord Stream 2 Nord Stream

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

před 3 hodinami

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

před 3 hodinami

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

před 5 hodinami

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

před 6 hodinami

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

před 8 hodinami

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

před 12 hodinami

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

před 13 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

před 15 hodinami

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy