Lukáš Kovanda: Kdo a proč poškodil Nord Streamy?

V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.

Deník Shopaholičky

Názorový posun uplynulých dní nejvýmluvněji ilustruje to, že Sikorski svůj uvedený tweet už smazal. Snesla se na něj lavina kritiky, že nahrává ruské (dez)interpretaci celé události.

Přesto, že Západ stále přesvědčeněji viní z akce Rusko, žádný konečný verdikt ještě dlouho zřejmě známý nebude. Pokud tedy vůbec někdy bude. Zatím panuje shoda akorát na tom, že šlo o sabotáž organizovanou na státní úrovni. Německý magazín Spiegel včera informoval, že k poškození potrubí bylo třeba půl tuny trhaviny. To prý svědčí o tom, že akci musely provést nejspíše státní vojenské složky, nikoli jen tak nějací „privátní“ teroristé či záškodníci jednající na vlastní pěst. Rusko hovoří o aktu státního terorismu, ukazuje na Spojené státy či Polsko.

Pokud ale za akcií stojí tedy naopak Rusko, jaký mělo motiv?

Poškození by v prvé řadě Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.

Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.   

Další možností je, že plynovody nechal fatálně poničit ruský prezident Vladimir Putin, aby snížil riziko, že v Rusku dojde k převratu. Iniciátory a financiéry převratu totiž mohlo motivovat, že po něm dojde k obnovení vztahů se Západem, a tedy i Německem. A že plynovody opět plyn poteče – a Rusko a ruské podniky budou vydělávat. Putin jim ale  poničením plynovodů měl udělat čáru přes rozpočet.

Jenže… Dle listu New York Times zůstala jedna ze dvou trubek Nord Streamu 2 (jak potrubí Nord Stream 1, tak Nord Stream 2 se skládají ze svou trubek, celkově je tedy řeč o čtyřech trubkých) nepoškozená. Plyn by tudy stále téct mohl. Pokud nejde o omyl, ale záměr, vylučuje to teorii, že Putin poškodil potrubí, aby odradil od převratu a opětovné dohody s Německem. Ovšem tato teorie byla vždy vachrlatá. Vždyť Rusko má i další roury, kterými může vést plyn do EU, třeba pozemní plynovod Jamal.

Navíc, podle Sergeje Kondratijeva z ruského Institutu energetiky a financí, jejž cituje list Kommersant, by oprava potrubí Nord Stream vyšla v optimistickém scénáři v přepočtu na 4,9 miliardy korun, v pesimistickém by se stále vešla do 20 miliard. Jako celek přitom potrubí vyšla Gazprom a jeho partnery z EU na takřka 420 miliard Kč. Opět, pokud oprava může vyjít jen na zhruba jediné procento celkových nákladů, teorie Putinova „pálení mostů“ zřejmě padá. Pokud by Putinův potenciální nástupce zamýšlel obnovit obchodní vztahy s Německem, stále by za přijatelnou cenu mohl.  

Rusko také mohlo potrubí poškodit, aby na Západě zaselo strach a nejistotu, ale zároveň přitom stále nevyvolalo vážnější odezvu. Pro to hovoří pár indicií. K poškození trubek došlo už mimo švédské či dánské teritoriální vody. A obě potrubí jsou většinově a konečně ovládána Ruskem. Kreml tak mohl sice provést fatální sabotáž, jež znejistí Evropu, avšak stále takový akt nemůže být považován za akt válečný, za napadení infratstruktury NATO.  

To by vysvětlovalo následující. Pokud Rusko chtělo uvést EU do chaosu a cenu plynu dále šponovat, proč místo plynovodů Nord Stream, jimiž žádný plyn stejně neteče, nepoškodilo raději potrubí Baltic Pipe hned vedle? To má už od října vést plyn z Norska do Polska. Jeho poškození by cenu plynu vyhnalo mnohem výš.

No, Rusko útoky na Baltic Pipe neprovedlo právě proto, že už by se mohlo jednat o akt válečný.

Takto zůstalo jen u vylekávání Evropy. A také tedy u toho, že Rusko se bude moci vyvinit z platby mnohamiliardových penále za nedodaný plyn.

Deník Shopaholičky

Související

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině plynovod Nord Stream 2 Nord Stream

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 20 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy