Zatímco pandemie nemoci covid-19 ničí pracovní místa a vyprazdňuje kanceláře po celém světě, středoevropské firmy, které na dálku levněji poskytují služby velkým nadnárodním společnostem, se v novém podnikatelském pořádku snaží využít příležitosti. Od Prahy a Varšavy až po Bukurešť dlouhodobě poskytují outsourcingové nebo offshorové služby, jinak řečeno smluvně a odjinud, než kde působí jejich odběratel.
Je to například vývoj softwaru, správa, účetnictví či výzkum a vývoj pro velké evropské a americké zákazníky. Nyní se od globálního trendu odlišují tím, že rozšiřují podnikání a najímají další zaměstnance.
"Za krize se sem přesouvá více podnikatelských aktivit," říká Roman Pavlousek, který v Brně provozuje finanční servisní středisko pro globální průmyslovou společnost Atlas Copco. "To se děje," citovala ho agentura Reuters.
Podle průzkumu české pobočky organizace Association of Business Service Leaders (ABSL), která sdružuje poskytovatele sdílených podnikových služeb, více než 90 procent těchto společností působících v Česku během pandemie pokračovalo v náboru nových pracovníků a 12 procent z nich získalo navíc zakázky z asijsko-tichomořského regionu.
Servisní střediska v Asii sice mohou nabídnout nižší náklady, ale střední a východní Evropa nabízí geografickou a časovou blízkost západní Evropě a Severní Americe i spoustu jazykově vybavených pracovníků.
Region tak získal řadu velkých zákazníků, od BlueLink International ze skupiny Air France-KLM po těžební společnost Exxon Mobil. Také se může pochlubit zkušenostmi z automatizace, robotiky a umělé inteligence, což jsou oblasti, do kterých se tvůrci firemních rozhodnutí stále více snaží proniknout, argumentovali zástupci oslovených firem.
V Polsku, největší z rozvíjejících se evropských ekonomik, firmy poskytující obchodní služby také pokračují v náboru nových zaměstnanců. Krize podle ředitelky servisního střediska Citibank Europe v Polsku Iwony Dudzińské plány na další růst nezpomalila. "Najímáme každý měsíc kolem stovky lidí a vedeme nábor na internetu," řekla.
Sektor obchodních služeb před 25 lety vyrostl z téměř ničeho a stalo se z něj rychle rostoucí odvětví. Ve střední a východní Evropě v něm pracuje téměř 750.000 lidí, připomněl Romek Lubaczewski ze společnosti PwC. "Je to všechno o načasování. Tato krize ukázala, že na dálku se dá udělat více věcí, a to bude v středně až dlouhodobém horizontu pro tento region přínosem," řekl.
Lubaczewski žije v rušném univerzitním městě Krakově, který s 85.000 zaměstnanci v tomto oboru představuje největší středisko podnikových služeb v Evropě. Komplexních služeb místních pracovních sil využívá Pepsico, Shell, State Street a další mezinárodní společnosti.
Pandemie způsobená koronavirem s více než 4,2 milionu nakažených a s více než 285.000 úmrtími zdevastovala ekonomické aktivity po celém světě. Podle české zprávy ABSL nicméně většina místních společností v obchodních službách vidí nové příležitosti vyplývající z krize, protože zákazníci se přizpůsobují, snižují náklady a hledají nové způsoby podnikání.
"Je to něco, co ovlivní celé odvětví a co bude mít určitě pozitivní dopad na centra obchodních služeb v regionu," řekl generální ředitel ING Tech Poland Pawel Michalik.
Sektor obchodních služeb se v tomto regionu dokázal lépe přizpůsobit protinákazovým opatřením v jednotlivých státech než většina průmyslových odvětví po celém světě. Vzhledem k povaze práce byly dvě třetiny pracovníků tohoto odvětví v Polsku schopny pracovat z domova ještě před pandemií. Nyní se firmy podle ABSL budou snažit nechat pracovat z domova mnoho pracovníků i v době, až krize pomine.
Někteří podnikatelé či analytici předpovídají, že vzhledem k očekávané digitalizaci a menšímu důrazu na osobní kontakt bude mít střední Evropa jako středisko sdílených služeb další výhodu v nabídce podnikům po celém světě.
Související
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí
Aktuálně se děje
před 12 minutami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 1 hodinou
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 1 hodinou
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 2 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 3 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 4 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.
Zdroj: Libor Novák