Zatímco pandemie nemoci covid-19 ničí pracovní místa a vyprazdňuje kanceláře po celém světě, středoevropské firmy, které na dálku levněji poskytují služby velkým nadnárodním společnostem, se v novém podnikatelském pořádku snaží využít příležitosti. Od Prahy a Varšavy až po Bukurešť dlouhodobě poskytují outsourcingové nebo offshorové služby, jinak řečeno smluvně a odjinud, než kde působí jejich odběratel.
Je to například vývoj softwaru, správa, účetnictví či výzkum a vývoj pro velké evropské a americké zákazníky. Nyní se od globálního trendu odlišují tím, že rozšiřují podnikání a najímají další zaměstnance.
"Za krize se sem přesouvá více podnikatelských aktivit," říká Roman Pavlousek, který v Brně provozuje finanční servisní středisko pro globální průmyslovou společnost Atlas Copco. "To se děje," citovala ho agentura Reuters.
Podle průzkumu české pobočky organizace Association of Business Service Leaders (ABSL), která sdružuje poskytovatele sdílených podnikových služeb, více než 90 procent těchto společností působících v Česku během pandemie pokračovalo v náboru nových pracovníků a 12 procent z nich získalo navíc zakázky z asijsko-tichomořského regionu.
Servisní střediska v Asii sice mohou nabídnout nižší náklady, ale střední a východní Evropa nabízí geografickou a časovou blízkost západní Evropě a Severní Americe i spoustu jazykově vybavených pracovníků.
Region tak získal řadu velkých zákazníků, od BlueLink International ze skupiny Air France-KLM po těžební společnost Exxon Mobil. Také se může pochlubit zkušenostmi z automatizace, robotiky a umělé inteligence, což jsou oblasti, do kterých se tvůrci firemních rozhodnutí stále více snaží proniknout, argumentovali zástupci oslovených firem.
V Polsku, největší z rozvíjejících se evropských ekonomik, firmy poskytující obchodní služby také pokračují v náboru nových zaměstnanců. Krize podle ředitelky servisního střediska Citibank Europe v Polsku Iwony Dudzińské plány na další růst nezpomalila. "Najímáme každý měsíc kolem stovky lidí a vedeme nábor na internetu," řekla.
Sektor obchodních služeb před 25 lety vyrostl z téměř ničeho a stalo se z něj rychle rostoucí odvětví. Ve střední a východní Evropě v něm pracuje téměř 750.000 lidí, připomněl Romek Lubaczewski ze společnosti PwC. "Je to všechno o načasování. Tato krize ukázala, že na dálku se dá udělat více věcí, a to bude v středně až dlouhodobém horizontu pro tento region přínosem," řekl.
Lubaczewski žije v rušném univerzitním městě Krakově, který s 85.000 zaměstnanci v tomto oboru představuje největší středisko podnikových služeb v Evropě. Komplexních služeb místních pracovních sil využívá Pepsico, Shell, State Street a další mezinárodní společnosti.
Pandemie způsobená koronavirem s více než 4,2 milionu nakažených a s více než 285.000 úmrtími zdevastovala ekonomické aktivity po celém světě. Podle české zprávy ABSL nicméně většina místních společností v obchodních službách vidí nové příležitosti vyplývající z krize, protože zákazníci se přizpůsobují, snižují náklady a hledají nové způsoby podnikání.
"Je to něco, co ovlivní celé odvětví a co bude mít určitě pozitivní dopad na centra obchodních služeb v regionu," řekl generální ředitel ING Tech Poland Pawel Michalik.
Sektor obchodních služeb se v tomto regionu dokázal lépe přizpůsobit protinákazovým opatřením v jednotlivých státech než většina průmyslových odvětví po celém světě. Vzhledem k povaze práce byly dvě třetiny pracovníků tohoto odvětví v Polsku schopny pracovat z domova ještě před pandemií. Nyní se firmy podle ABSL budou snažit nechat pracovat z domova mnoho pracovníků i v době, až krize pomine.
Někteří podnikatelé či analytici předpovídají, že vzhledem k očekávané digitalizaci a menšímu důrazu na osobní kontakt bude mít střední Evropa jako středisko sdílených služeb další výhodu v nabídce podnikům po celém světě.
Související
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
před 2 hodinami
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
před 3 hodinami
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
před 5 hodinami
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
před 6 hodinami
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
před 7 hodinami
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
před 8 hodinami
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
před 10 hodinami
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
před 11 hodinami
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
před 12 hodinami
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.
Zdroj: Libor Novák