Plány Evropské unie na omezení cen elektřiny pro zákazníky a zdanění energetických společností nejsou dlouhodobým ani užitečným řešením globální energetické krize, která je z velké části způsobena nedostatečnými investicemi do uhlovodíků. Omezení cen energií možná pomůže spotřebitelům v krátkodobém horizontu, neřeší ale skutečné příčiny. Smysl nedává ani vyšší zdanění firem, když mají zvyšovat produkci. Řekl to dnes šéf saúdskoarabské státní ropné společnosti Aramco Amín Násir.
Vlády po celé Evropě v rámci boje s energetickou krizí, která zvyšuje inflaci, utratily stovky miliard eur za snížení daní a za různé dávky a dotace. Podle plánů EU oznámených minulý týden mají být energetickým firmám odebrány nadměrné zisky a následně přerozděleny, aby se snížila zátěž spotřebitelů.
Násir uvedl, že pokračující nedostatečné investice do uhlovodíků v době, kdy stále nejsou dostupné alternativy k fosilním palivům, jsou hlavní příčinou problému. Konflikt na Ukrajině dopady energetické krize zhoršil, její hlavní příčinou ale není, upozornil. "Bohužel, i kdyby dnes konflikt ustal, jak bychom si všichni přáli, ta (energetická) krize by neskočila," dodal.
Aramco pokračuje v investicích, které mají do roku 2027 zvýšit kapacitu těžby ropy v zemi na 13 milionů barelů denně. Násir však upozornil, že celosvětově jsou investice do uhlovodíků stále příliš nízké, krátkodobé a přicházejí pozdě. Volná kapacita na trhu je malá a poptávka je poměrně vysoká.
Celosvětově se volná kapacita pohybuje kolem jednoho a půl procenta globální poptávky. Zásoby ropy jsou pak příliš nízké a faktor strachu stále brání důležitým investicím do ropy a zemního plynu. Způsobuje tak, že dlouhodobých projektů ubývá, dodal Násir. Zdůraznil ale, že energetická krize neznamená, že by se měly změnit klimatické cíle. Svět ale potřebuje životaschopnější plán energetické transformace.
Nejlepší pomoc, jakou politici a každá ze zúčastněných stran mohou nabídnout, je sjednotit svět kolem mnohem důvěryhodnějšího nového plánu transformace, řekl šéf společnosti Aramco.
Související
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
Energetika , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
17. července 2026 17:37
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
17. července 2026 16:49
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
17. července 2026 15:58
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.
Zdroj: Libor Novák