Rusko řádně zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti

Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla 30denní lhůtu na nápravu.

Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.

Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.

Úroky, které byly splatné tuto středu, se vztahují ke dvěma emisím eurobondů denominovaných v dolarech. Jedna emise je splatná v roce 2023, druhá v roce 2043. Investoři splátku úroků z těchto dluhopisů považovali za test ochoty Moskvy splácet závazky vůči zahraničním věřitelům i v době, kdy Rusko čelí bezprecedentním sankcím.

Vzhledem k tomu, že Rusko se kvůli sankcím nemůže dostat k podstatné části svých devizových rezerv, začaly ratingové agentury prudce snižovat hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruské federace až do neinvestičního pásma. Některé z nich předpokládají, že Rusko se vyhlášení platební neschopnosti nevyhne.

Rusko má u zahraničních věřitelů dluh celkem asi 491 miliard dolarů (přes 11 bilionů Kč). Z toho je zhruba 80 miliard USD splatných v příštích 12 měsících, upozornila společnost Algebris Investments. Z té posledně zmíněné částky připadá 20,5 miliardy USD na dluhopisy denominované v dolarech ve vlastnictví nerezidentů.

Úroky splatné 16. března byly první z několika dalších, jejichž splatnost se blíží. Příští budou v objemu 615 milionů dolarů a je nutné je splatit do konce měsíce. První platba jistiny připadá na 4. dubna, kdy jsou splatné dluhopisy za dvě miliardy dolarů.

Samotné dluhopisy byly vydány s mnoha podmínkami a závazky. Dluhopisy, které Rusko prodalo po zavedení sankcí uvalených na něj za anexi Krymu z roku 2014, obsahují i doložku pro splatnost v jiných měnách. U dluhopisů vydaných po roce 2018 je možné splátky provést i v rublech, avšak u těch, které měly splatnost ve středu, muselo Rusko zaplatit pouze v dolarech.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.