Trussová: Británie čelí obtížnému obdob, vláda nastartovat hospodářský růst

Británie čelí velmi obtížnému ekonomickému období a vláda musela zahájit okamžité kroky k nastartování hospodářského růstu. Stanici BBC to dnes řekla britská premiérka Liz Trussová, která tak obhajovala plánované snížení daní a soubor dalších opatření, jež mají v Británii pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Krok vlády část ekonomů kritizuje, nově se k nim přidal i bývalý šéf britské centrální banky.

Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci domácnostem. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), které mají snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Plán vládních daňových škrtů vyděsil trhy a způsobil pád britské libry.

Trussová uvedla, že je připravena přijmout obtížná rozhodnutí, aby pomohla domácnostem a podnikům překonat zimu, která podle ní bude velmi náročná. Podle premiérky je třeba dělat, co je správné, i když se najdou lidé, kteří jsou proti její strategii. Potíže, které má Británie, jsou navíc podobné těm, kterým kvůli ruské invazi na Ukrajinu čelí i jiné země, dodala ministerská předsedkyně.

Premiérka se vyjádřila poté, co britská centrální banka zahájila neomezené nákupy státních dluhopisů, aby stabilizovala finanční trhy. Trussová řekla, že její plán byl navržen tak, aby Británii pomohl v dlouhodobém horizontu. Dodala, že její vláda velmi úzce spolupracuje s britskou centrální bankou.

Vládní plán má však řadu kritiků, nejen mezi opozičními politiky, ale také mezi ekonomy. Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney dnes vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry a britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Rozsáhlé daňové škrty jsou podle něj v rozporu se snahou centrální banky dostat inflaci pod kontrolu. Vláda by se sice měla zaměřit na to, aby britská ekonomika rostla rychleji, tyto ambice by se však měly do centra pozornosti dostat až později.

Carney rovněž upozornil, že obavy mezi investory vzbuzuje také chybějící hodnocení britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), který má na starosti dohled nad rozpočtem. "Je důležité, aby (rozpočet) podléhal nezávislé a troufám si říct odborné kontrole," řekl Carney BBC.

Ratingová agentura Moody's označila plánované rozsáhlé daňové škrty pro Británii za úvěrově negativní. Ke kritice se přidal i Mezinárodní měnový fond (MMF), který ve středu v souvislosti s plány britské vlády uvedl, že nedoporučuje v současné době velké a necílené fiskální balíčky. Ze strany MMF to byla nezvyklá intervence v zemi, která patří do skupiny předních ekonomik světa G7. Podle analytiků vyjádření MMF zdůraznilo vážnost situace, ve které se Británie nachází.

Související

Keir Starmer (labouristi)

Keir Starmer čelí krizi druhého roku vlády. Nespokojenost s ním prudce stoupá

Britský premiér Keir Starmer vstupuje do druhého roku ve funkci za mimořádně složitých okolností. Po vítězství v loňských parlamentních volbách, které skončily historickým sesazením konzervativců, čelí lídr labouristů narůstající nespokojenosti ve vlastní straně i v široké veřejnosti. Jak ukazuje poslední politický vývoj, naděje na rychlé změny se rychle vytrácejí a nálada v zemi se zhoršuje.

Více souvisejících

Velká Británie Liz Trussová (britská politička)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy