Rezoluce o Babišovi bude mít na Česko reálný dopad, tvrdí Niedermayer

V pátek schválili europoslanci rezoluci, ve které mimo jiné vyzývají k nulové toleranci vůči střetům zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Podle europoslance Luďka Niedermayera, který hlasoval pro přijetí rezoluce, to bude mít na Českou republiku reálný dopad.

„Byl bych rád, kdyby si rezoluci přečetly české orgány, které rozhodují o poskytování dotací. Jsou tady státní orgány, které poskytují dotace firmám skupiny Agrofertu, a mám pocit, že by se měly zamyslet nad tím, zda postupují podle unijního práva,“ řekl Niedermayer pro Český rozhlas.

Sám je proti prvnímu bodu rezoluce. V něm Evropský parlament vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s účastí na projektu Čapí hnízdo. „Já tento bod nevítám. Pro jsem hlasoval kvůli dalším 49 bodům,“ upřesnil. „Cílem rezoluce je vytvářet určitý politický tlak a formulovat politický názor,“ dodal. 

Proti rezoluci vystoupila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která chce připravit premiérovi reakci. „Máme skutečně propracovaný systém kontrol, nastavené jednotné metodické prostředí," chválila na pondělním jednání vlády. „Nerozumím, z jakého titulu se Evropský parlament vměšuje takto do záležitostí ČR, podle mě toto nemá v historii obdoby," řekla.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka je ale jiného názoru. Byl by rád kdyby komise vydala jednoznačný verdikt. „Premiér si musí udělat jasno – buď se rozhodne zpřetrhat jakékoli vlastnické vazby k celé skupině Agrofert, nebo se musí rozhodnout, jestli chce v politice pokračovat. Je to poměrně jednoduché,“ komentoval pro Český rozhlas.

Nejdůležitější je brzká dohoda fondu obnovy

Ve stejný den se konalo jednání o konkrétní podobě fondu obnovy proti následkům koronaviru. Ten by měl být spojený s dlouhodobým rozpočtem EU pro období 2021-2027. EU si na to chce půjčit 750 miliard eur a splácet je má až po roce 2027. Pro to, kde najít peníze, existuje několik scénářů. První variantou jsou celoevropské daně, které by šly rovnou EU. Další je navýšení příspěvku od členských států nebo snížení výdajů Evropské unie

„Z dlouhodobého a pragmatického pohledu by bylo nejlepší zvýšit příjmy, co jdou do rozpočtu přímo. Můžou to být spíše daně nebo různé poplatky. Ty další možnosti jsou méně výhodné, protože třeba příspěvky jsou politikum,“ podělil se Niedermayer. „Mohly by to být například poplatky nebo daně, navázané na poškozovaní klimatu a životního prostředí“.

Podle Niedermayera se ale nerýsuje rychlá dohoda, což je špatná zpráva. „Pro středně bohatou zemi, která je závislá na vývozu do ostatních zemí EU, je úplně zásadní, aby ta dohoda padla co nejdříve. Takže vyjednávat co nejlépe, ale zároveň je pro nás důležité, aby ta dohoda byla uzavřena co nejdříve,“ upozornil.

Česka republika se k návrhům staví odmítavě. Andrej Babiš se vyslovil proto, aby se víceletý finanční rámec EU projednával odděleně od fondu obnovy. Zmínil také, aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.