Guvernér ČNB Aleš Michl předal historicky první ocenění za mimořádný přínos pro rozvoj finanční a ekonomické gramotnosti. Jeho držitelkou se stala Jana Doležalová, učitelka matematiky a biologie ze základní školy ve Vimperku. Cenu z rukou guvernéra převzala 20. května 2023 při příležitosti oslav jednoho roku od otevření Návštěvnického centra ČNB. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Česká národní banka se podpoře finanční a ekonomické gramotnosti věnuje dlouhodobě. Prostřednictvím „Ceny guvernéra ČNB za přínos k rozvoji finanční a ekonomické gramotnosti“ se rozhodla každoročně ocenit, podpořit a propagovat tvůrce projektů, které mají zásadní význam pro rozvoj finanční a ekonomické gramotnosti v České republice. Návrhy nominací prvního ročníku vznikly v ČNB ve spolupráci s pedagogy. Na jejich základě a po odborné diskusi se svým poradním týmem se guvernér ČNB Aleš Michl rozhodl ocenit v tomto roce Janu Doležalovou ze Základní školy Vimperk, Smetanova 405.
„Jana Doležalová je velmi aktivní paní učitelka, která se nebála přistoupit k novým výukovým metodám, zapojit finanční gramotnost do různých předmětů a propojit výuku s praxí. Finanční gramotnosti se věnuje mnoho let a lze o ní oprávněně říci, že byla jedním z prvních pedagogů, kteří se začali věnovat finančnímu vzdělávání v České republice. Je dlouhodobým vzorem pro ostatní pedagogické pracovníky,“ uvedl guvernér Aleš Michl.
Jana Doležalová se nevěnuje jen svým žákům, ale zaměřuje se i na školení a edukaci seniorů. Podílela se na přípravě řady vzdělávacích a metodických materiálů. Stejně tak je aktivní v mezinárodních projektech finanční gramotnosti a napomáhala jejímu zavádění například v Irsku nebo Izraeli.
Michl v sobotu 20. května zároveň odstartoval příjem nominací pro druhý ročník ceny. Své doporučení na ocenění osobností dlouhodobě se věnujících propagaci finanční a ekonomické gramotnosti může zaslat úplně každý, a to prostřednictvím webového formuláře na stránkách ČNB. O vítězi rozhodne guvernér ČNB na základě doporučení poradního týmu v roce 2024.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák