Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací

Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg. 

Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak i přijme. 

Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky České národní banky půjdou rychle dolů – ještě letos ze 7 na 6 procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.

Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.

Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují včera zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace. Ta ovšem citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy. 

Za udržování dluhu v poměru k HDP na ještě poměrně přijatelné úrovni tak zatím platí nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.