Lepší výhled české ekonomiky. Ministerstvo čeká nepatrný růst HDP

Podle ministerstva letos v prvním čtvrtletí ekonomika mezikvartálně klesla o 0,2 procenta. Od druhého čtvrtletí ale úřad očekává mezikvartální růst HDP, který se bude postupně během roku zvyšovat. V příštím roce by HDP měl vzrůst o tři procenta.

U inflace ministerstvo pro letošní rok zhoršilo výhled, v příštím roce by se ale růst cen měl přiblížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky (ČNB). Na počátku příštího roku ministerstvo očekává meziroční inflaci na úrovni tří procent, za celý rok 2024 průměrně 2,4 procenta.

Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic uvedl, že pokud nenastanou nové turbulence v cenách energií, není důvod se domnívat, že by inflace neměla zpomalovat. V nejbližších měsících sice hodnoty meziroční inflace zůstanou dvouciferné, ale trendy meziměsíční inflace potvrzují zvolňování růstu cen.

Trh práce zůstává podle ministerstva mírně přehřátý. Za letošní rok očekává nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve výši tří procent, zatímco v lednu odhadovalo 3,2 procenta. V příští roce by se nezaměstnanost měla snížit na 2,8 procenta.

V důsledku pokračujícího napětí na trhu práce poroste letos podle ministerstva objem vyplácených mezd a platů o 7,5 procenta. Růst ale nedosáhne hodnoty inflace, v reálném vyjádření tak mzdy poklesnou. Ministr financí Zbyněk Stajnura (ODS) také upozornil, že růst potáhne soukromý sektor. Podle něj se tak sníží rozdíl mezi příjmy zaměstnanců státu a soukromého sektoru, který v minulých letech rostl.

MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP

Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr také upozornil, že objem mimořádných státních výdajů na kompenzace vysokých cen energií bude letos nižší, než vláda očekávala. Nižší bude i výběr daně z mimořádných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, celkový dopad na obou stranách rozpočtu by měl být vyrovnaný.

V příštím roce by se měl deficit veřejných financí snížit na 2,9 procenta HDP i bez zohlednění připravovaného konsolidačního balíčku. Jeho podobu chce vláda představit zhruba za měsíc. Výhled pro další roky, ve kterém rovněž není zahrnutý konsolidační balíček, předpokládá postupné snižování deficitu veřejných financí na 2,2 procenta HDP v roce 2026.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení by se letos mělo snížit na 43,5 procenta HDP. Přispěje k tomu mimo jiné částečné splacení půjčky, kterou loni poskytl stát polostátní energetické společnosti ČEZ kvůli zlepšení její likvidní pozice a kterou by ČEZ měl letos splatit. V následujících letech se ale zadlužení bude postupně prohlubovat, v roce 2026 by mělo dosáhnout 45 procent HDP, což by byla nejvyšší hodnota v historii Česka.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.