Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Nedávné geopolitické události, včetně války na Blízkém východě, by za normálních okolností vedly k posílení dolaru jako bezpečného přístavu. Tentokrát však dolar téměř nereagoval – signál, že investoři přestávají vnímat americké finanční nástroje jako spolehlivou pojistku.

Greg Combet, předseda australského suverénního investičního fondu Future Fund, v nedávném projevu upozornil na nová rizika vyplývající z americké hospodářské politiky. Klíčová otázka zní: Kdy se rostoucí dluh USA stane neudržitelným a spustí skutečnou krizi?

Abychom to pochopili, musíme rozlišit mezi celkovým dluhem a veřejným dluhem. Veřejný dluh, tedy ten, který je dlužen jednotlivcům, firmám, zahraničním vládám a investorům, tvoří asi 80 % celkového zadlužení USA. Zbytek je držen uvnitř americké vlády, zejména Federálním rezervním systémem. Právě veřejný dluh je přesnějším ukazatelem skutečné zadluženosti.

V současnosti činí celkový dluh USA přibližně 36 bilionů dolarů, což odpovídá 121 % hrubého domácího produktu. Ekonomové se shodují, že vlády se sice od domácností liší – nemusí dluh nikdy úplně splatit a mohou jej donekonečna přerolovávat – přesto existuje hranice, kdy se situace stává neudržitelnou.

Spojené státy mají výhodu díky postavení dolaru jako světové rezervní měny. To jim poskytuje větší manévrovací prostor než jiným zemím. Ovšem rostoucí úrokové sazby a ochlazení ekonomiky mění situaci. Náklady na obsluhu amerického dluhu prudce vzrostly po sérii zvýšení úrokových sazeb Federální rezervou v letech 2022 a 2023, které měly zkrotit inflaci.

V současnosti USA vydávají na úroky více než na obranu – přibližně 882 miliard dolarů ročně. Pokud se tento trend nezastaví, začne vytlačovat výdaje na jiné oblasti státní správy, pokud nedojde ke zvýšení daní nebo dramatickému omezení výdajů.

Problém ještě zhoršují nedávné politické kroky. Trumpovo zavádění nových cel a nestabilita fiskální politiky oslabují hospodářský růst a zvyšují inflaci. Agentura Moody’s nedávno snížila úvěrový rating amerického státního dluhu kvůli obavám z rychlého zadlužování.

Kontroverzní zákon „One Big Beautiful Bill Act“ prodlužuje daňové škrty z roku 2017 a zároveň razantně snižuje sociální výdaje. Podle odhadů nezávislého Kongresového rozpočtového úřadu by zákon zvýšil dluh o dalších 3 biliony dolarů do roku 2034, čímž by celkové zadlužení dosáhlo 124 % HDP. Pokud by některé daňové výhody byly trvalé, mohl by dluh dosáhnout až 128 % HDP.

Zvláštní pozornost vyvolává i tzv. „revenge tax“ (pomstychtivá daň) – sekce 899 zákona – která zvyšuje daňové zatížení zahraničních investorů. Tento krok může ještě více odradit zahraniční kapitál a učinit americký státní dluh méně atraktivním.

Podle ekonoma Luka Hartigana ale největším rizikem není samotný dluh, ale možná ztráta nezávislosti Federálního rezervního systému. Pokud by Fed byl politicky tlačen k udržování nízkých úrokových sazeb nebo k přímému nákupu vládního dluhu – tedy k tzv. „fiskální dominanci“ – mohlo by to roztočit spirálu inflace.

Trump už nyní vyvíjí tlak na předsedu Fedu Jeroma Powella, aby okamžitě snížil sazby. Pokud by se centrální banka stala nástrojem vládní politiky a upustila od své hlavní mise – tedy kontroly inflace – mohly by Spojené státy zažít podobnou situaci, jakou v minulosti prošlo Německo ve 20. letech nebo v poslední době Argentina či Turecko.

Závěrem lze říci, že Spojené státy stále mají prostor, jak se vyhnout bezprostřední krizi. Ale pokračující fiskální nezodpovědnost, rostoucí úroky a politický tlak na Fed by mohly postupně zničit důvěru investorů. A jak ukazuje historie – když důvěra padne, padá i měna, úroky stoupají a přichází krize. Otázka tedy není zda, ale kdy a jak rychle se tato situace začne nebezpečně přibližovat.