Pohonné hmoty zřejmě opět dramaticky zdraží. Důvodem je stupňující se napětí v Rudém moři

Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik. 

Benzin v Česku je však zatím v těchto dnech stále nejlevnější od ledna 2022. To byl zároveň první celý měsíc, kdy Fialův kabinet úřadoval. Kumulovaná inflace od té doby činí zhruba devatenáct procent. Cena benzinu tak v porovnání s cenou všeho ostatního v ekonomice, tedy reálně, vskutku klesla o takřka právě pětinu. Nutno však říci, že pohonné hmoty u českých čerpacích stanic zásadně pomáhá zlevňovat pokračující dovoz ropy a ropných produktů z Ruska či vyrobených z ruské ropy.

Vždyť třeba aktuální hrozbu skokového zdražení pohonných hmot v Česku zažehnalo Slovensko, resp. to, že si počátkem tohoto týdne v Bruselu Ficova vláda dojednala prodloužení výjimky na dovoz paliv vyrobených z ruské ropy do Česka. Česko tak nadále v nebývale velkém objemu dováží jak ruskou ropu, tak právě paliva z ní vyrobená. Podle dat ČSÚ letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů v hodnotě přes 35 miliard korun. To je největší objem za dané období roku od roku 2010.

Putinovu válčícímu režimu však ve skutečnosti Česko letos posílá za ropu a produkty z ní ještě více peněz než zmíněných 35 miliard, byť nepřímo, neboť třeba ruská nafta či nafta z ruské ropy míří do Česka přes zpracovatele či zprostředkovatele z třetích zemí, například právě ze Slovenska.

V době odstřihávání se většiny zemí EU od ruských dodávek energie, často uskutečňovaných potrubně, celoevropsky narůstá význam námořních tras. Proto již zmíněné houstnoucí napětí v Rudém moři může zvrátit dokonce i popsaný příznivý vývoj cen u tuzemských čerpacích stanic.

Spojené státy nyní dokonce zvažují vojenský úder proti jemenským povstalcům, Hútíům. V podstatě by šlo o zahájení proxy války mezi USA a Íránem. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Hútíové v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.

Rozšíření konfliktu mezi Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, jehož důsledkem by byl výrazný růst cen ropy či zemního plynu. Ten ale hrozí i takto, neboť bez zásahu proti Hútíům budou plavidla trvaleji nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou Afriku kolem mysu Dobré naděje), což v důsledku přepravu prodlouží až o deset či čtrnáct dní, a tedy prodraží – a nejen přepravu ropy či zkapalněného plynu. Pro Evropu je kvůli zbavování se energetické závislosti na Rusku dobrá "splavnost" Suezu ještě důležitější než v minulosti. Bez ní v EU oživí inflační tlaky. Ostatně ropa už v důsledků dění v Rudém moři zdražuje.

Jemenští povstalci ale zatím vydatně zvýšili hlavně cenu akcií námořních přepravních firem typu dánského Maersku; jen za uplynulý zhruba týden v přepočtu o přibližně 500 miliard korun. Jelikož přepravci musí obeplouvat Afriku, tedy zdolávat o tisíce námořních mil více, klesá tak dostupná globální námořní přepravní kapacita. Přepravci si tudíž mohou říkat o více peněz za přepravu a akcioví investoři sází na to, že to Maersku a dalším desítkám klíčových světových námořních přepravců, s jejímž akciemi se veřejně obchoduje, navýší zisky. Tyto zisky ovšem zaplatí koncový spotřebitel hlavně v Evropě.

Situaci v Rudém moři navíc komplikuje zvýšená aktivita somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá jedna podivná burza; burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější. Zřejmě nejde o náhodu.

Objevují se totiž případy, kdy Hútíové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.

Kdo by ještě nedávno řekl, že cenu u českých čerpacích stanic nebo cenu plynu pro tuzemské domácnosti mohou zvednout povstalci v Jemenu, často ještě v evidentní spolupráci s piráti v Somálsku. Svět se mění. A ne moc k lepšímu, bohužel.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty Čerpací stanice Rudé moře

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy