Pohonné hmoty zřejmě opět dramaticky zdraží. Důvodem je stupňující se napětí v Rudém moři

Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik. 

Benzin v Česku je však zatím v těchto dnech stále nejlevnější od ledna 2022. To byl zároveň první celý měsíc, kdy Fialův kabinet úřadoval. Kumulovaná inflace od té doby činí zhruba devatenáct procent. Cena benzinu tak v porovnání s cenou všeho ostatního v ekonomice, tedy reálně, vskutku klesla o takřka právě pětinu. Nutno však říci, že pohonné hmoty u českých čerpacích stanic zásadně pomáhá zlevňovat pokračující dovoz ropy a ropných produktů z Ruska či vyrobených z ruské ropy.

Vždyť třeba aktuální hrozbu skokového zdražení pohonných hmot v Česku zažehnalo Slovensko, resp. to, že si počátkem tohoto týdne v Bruselu Ficova vláda dojednala prodloužení výjimky na dovoz paliv vyrobených z ruské ropy do Česka. Česko tak nadále v nebývale velkém objemu dováží jak ruskou ropu, tak právě paliva z ní vyrobená. Podle dat ČSÚ letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů v hodnotě přes 35 miliard korun. To je největší objem za dané období roku od roku 2010.

Putinovu válčícímu režimu však ve skutečnosti Česko letos posílá za ropu a produkty z ní ještě více peněz než zmíněných 35 miliard, byť nepřímo, neboť třeba ruská nafta či nafta z ruské ropy míří do Česka přes zpracovatele či zprostředkovatele z třetích zemí, například právě ze Slovenska.

V době odstřihávání se většiny zemí EU od ruských dodávek energie, často uskutečňovaných potrubně, celoevropsky narůstá význam námořních tras. Proto již zmíněné houstnoucí napětí v Rudém moři může zvrátit dokonce i popsaný příznivý vývoj cen u tuzemských čerpacích stanic.

Spojené státy nyní dokonce zvažují vojenský úder proti jemenským povstalcům, Hútíům. V podstatě by šlo o zahájení proxy války mezi USA a Íránem. Dosavadní konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se tak rozšířil. Hútíové v Rudém moři útočí na – zejména – západní plavidla, a ochromují tak mezinárodní obchod. Činí tak ze msty za odvetný útok Izraele na teroristy z Hamásu v Gaze, které taktéž podporuje Írán.

Rozšíření konfliktu mezi Izraelem a Hamásem může mít za následek závažný otřes na celém Blízkém východě, jehož důsledkem by byl výrazný růst cen ropy či zemního plynu. Ten ale hrozí i takto, neboť bez zásahu proti Hútíům budou plavidla trvaleji nucena vyhýbat se jak Rudému moři, tak i Suezskému průplavu (a obeplouvat celou Afriku kolem mysu Dobré naděje), což v důsledku přepravu prodlouží až o deset či čtrnáct dní, a tedy prodraží – a nejen přepravu ropy či zkapalněného plynu. Pro Evropu je kvůli zbavování se energetické závislosti na Rusku dobrá "splavnost" Suezu ještě důležitější než v minulosti. Bez ní v EU oživí inflační tlaky. Ostatně ropa už v důsledků dění v Rudém moři zdražuje.

Jemenští povstalci ale zatím vydatně zvýšili hlavně cenu akcií námořních přepravních firem typu dánského Maersku; jen za uplynulý zhruba týden v přepočtu o přibližně 500 miliard korun. Jelikož přepravci musí obeplouvat Afriku, tedy zdolávat o tisíce námořních mil více, klesá tak dostupná globální námořní přepravní kapacita. Přepravci si tudíž mohou říkat o více peněz za přepravu a akcioví investoři sází na to, že to Maersku a dalším desítkám klíčových světových námořních přepravců, s jejímž akciemi se veřejně obchoduje, navýší zisky. Tyto zisky ovšem zaplatí koncový spotřebitel hlavně v Evropě.

Situaci v Rudém moři navíc komplikuje zvýšená aktivita somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují. Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá jedna podivná burza; burza, na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi. Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je tedy od listopadu viditelně intenzivnější. Zřejmě nejde o náhodu.

Objevují se totiž případy, kdy Hútíové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují zajímání posádek obchodních plavidel.

Kdo by ještě nedávno řekl, že cenu u českých čerpacích stanic nebo cenu plynu pro tuzemské domácnosti mohou zvednout povstalci v Jemenu, často ještě v evidentní spolupráci s piráti v Somálsku. Svět se mění. A ne moc k lepšímu, bohužel.

Související

Ilustrační foto

Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend

Ministerstvo financí přistoupilo k další aktualizaci cenových stropů pro pohonné hmoty, které budou platit na celém území České republiky od soboty 11. dubna až do pondělní půlnoci. Toto opatření vychází z vládního rozhodnutí, jehož hlavním cílem je ochránit řidiče před extrémními cenovými výkyvy na trhu. Stát se tímto krokem snaží tlumit dopady celosvětového růstu cen ropy a zajistit stabilitu u tuzemských čerpacích stanic.
Ilustrační foto

Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty

Ministerstvo financí pokračuje v regulaci trhu s palivy a pro pátek 10. dubna 2026 stanovilo nové, citelně nižší cenové stropy pro pohonné hmoty. Na základě aktuálního cenového výměru dochází k plošnému snížení maximálních částek, které si provozovatelé čerpacích stanic mohou za litr základního benzínu a nafty účtovat.

Více souvisejících

pohonné hmoty Čerpací stanice Rudé moře

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 1 hodinou

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy