Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.
Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Ruské ministerstvo hospodářství například v jednu chvíli předpokládalo, že ekonomika klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Podle pondělních předběžných údajů ruského statistického úřadu se však loni hrubý domácí produkt (HDP) snížil pouze o 2,1 procenta. Negativní dopady sankcí na ruskou ekonomiku pomohly zmírnit vysoké ceny energií. Ty spolu s poklesem importu vedly k rekordnímu přebytku běžného účtu platební bilance.
Loňský pokles ruské ekonomiky zhruba odpovídá prognóze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten koncem ledna ve svém aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. Na letošní rok MMF očekává, že ruská ekonomika se vrátí k růstu, který fond nyní odhaduje na 0,3 procenta.
Analytici nicméně upozorňují, že útok na Ukrajinu vedl k výraznému a dlouhodobému zhoršení vyhlídek ruské ekonomiky. Před začátkem konfliktu ruská vláda předpokládala, že HDP za rok 2022 vykáže tříprocentní růst.
"Skutečnost, že ekonomika loni každého překvapila, je (pro ruské hospodářství) rozhodně příznivý faktor," uvedl na sociální síti Telegram analytik kanálu My Investments Grigorij Žirnov. "Je však vhodnější porovnávat dynamiku s tím, jaká by byla, kdyby pokračoval dřívější trend," dodal. Předpověděl také, že výkon ruské ekonomiky se na úroveň z roku 2021 nevrátí dříve než ve roce 2025.
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
Aktuálně se děje
před 33 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 5 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák