Rusko se sesype jako dům z karet? Tamní ekonomice se "daří", podle expertů za tím ale stojí manipulace

Nicméně experti oslovení CNN upozorňují, že obraz ruské ekonomické stability je zčásti iluzorní. Podle mnoha analytiků ruská ekonomika běží na jakýchsi „steroidech“ – dočasném a neudržitelném růstu, který je výsledkem masivních státních výdajů a manipulací finančními toky. Zároveň varují, že dlouhodobé důsledky této strategie mohou být katastrofální, ať už v podobě inflace, úvěrové krize nebo nedostatku pracovních sil.

Rusko podle zprávy zveřejněné Craigem Kennedym z Harvardovy univerzity tajně navyšuje výdaje na válku prostřednictvím tzv. „off-budget“ financování. To zahrnuje státem nařízené půjčky, které banky poskytují firmám zapojeným do válečné produkce za výhodných, ale často neudržitelných podmínek.

Tyto úvěry podle odhadů tvoří až 60 % růstu úvěrového trhu a mohou způsobit rozsáhlou úvěrovou krizi. Analytici rovněž upozorňují, že skutečné výdaje na válku jsou téměř dvojnásobné oproti oficiálním údajům.

Válka na Ukrajině ovlivňuje i domácí pracovní trh, kde chybí zhruba 1,6 milionu kvalifikovaných pracovníků. Nízká nezaměstnanost sice znamená vyšší mzdy, ale také rostoucí náklady pro zaměstnavatele. Tento tlak navíc umocňují rostoucí xenofobie vůči zahraničním pracovníkům, zejména z postsovětských států, a obrovské ztráty lidských životů ve válce, které podle ukrajinských zdrojů přesahují 800 000.

Západní sankce, ačkoliv Kreml jejich účinek bagatelizuje, začínají mít citelné dopady. Nová opatření Spojených států cílí na tzv. „stínovou flotilu“ starších tankerů, které Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy.

Tyto kroky spolu s odmítnutím Ukrajiny obnovit dohodu o tranzitu ruského plynu snižují příjmy z ropy a plynu – klíčového zdroje financování války. Společnost Gazprom, symbol ruské energetické dominance, vykázala v roce 2023 ztrátu téměř 7 miliard dolarů a zvažuje masivní propouštění.

Inflace v roce 2024 dosáhla 9,5 %, což zvyšuje tlak na ruské domácnosti. Přestože reálné mzdy rostou, nezajišťují stabilitu, kterou od Kremlu očekává stále více občanů. Výsledkem je napětí mezi veřejností, která chce ekonomickou podporu, a Kremlem, který nedokáže současně financovat válku, udržovat ekonomiku a poskytovat veřejné služby.

Rusko čelí vážným ekonomickým výzvám, včetně hrozby úvěrové krize, rostoucí inflace a omezení pracovního trhu. Zatímco Putin stále ujišťuje veřejnost i zahraničí o síle ruské ekonomiky, analytici varují, že současný model není dlouhodobě udržitelný. Moskva se může dostat do situace, kdy bude muset zvažovat ústupky, pokud ekonomické problémy začnou ohrožovat její schopnost financovat válku i běžný chod státu.