Stát vyplatí obchodníkům s energiemi kompenzace 8,3 miliardy za strop cen

Na dotaz ČTK to dnes uvedl David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Zastropované ceny elektřiny a plynu platí od začátku letošního roku. Celkové roční náklady na cenový strop však zatím nejsou jasné, podle odhadů by se měly pohybovat od 100 do 240 miliard korun.

"Za měsíce leden až březen budou obchodníkům vypláceny mimořádné zálohy na měsíční kompenzaci. Ty budou vypláceny od dubna s tím, že přijaté mimořádné zálohy se zúčtují proti kompenzaci," vysvětlil Hluštík. Mimořádná záloha za leden podle něj činí 8,3 miliardy korun.

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela minulý týden avizoval, že vláda i přes současný pokles cen energií na energetické burze neplánuje cenové stropy snižovat. Loni v srpnu se přitom velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dostala kvůli omezování dodávek z Ruska až do blízkosti 350 eur za MWh. Od té doby ale výrazně klesala a nyní je blízko 60 eur za MWh. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek LNG.

Po zavedení cenového stropu vláda na začátku ledna schválila také systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Podle premiéra Petra Fialy kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.

Mechanismus je podle Síkely rozdělený podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Ministr zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.

Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému obchodníci podávají své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad ještě před výplatou kompenzací kontroluje Energetický regulační úřad (ERÚ).

Náklady na kompenzace za cenový strop ještě podle vlády nejsou přesně vyčísleny, budou závislé na aktuálním vývoji tržních cen a také celkové spotřebě energií. Vláda nyní pracuje se třemi základními odhady výdajů. Při zachování současného vývoje na trhu bez extrémních výkyvů by se podle odhadů mohly pohybovat od 100 miliard zhruba do 150 miliard korun za rok. Další odhady vychází ze situace na trhu na podzim loňského roku a počítají s náklady kolem 200 až 240 miliard korun. Vláda počítá s tím, že při růstu nákladů budou růst i příjmy státu z daně z neočekávaných zisků energetických firem, tzv. windfall tax, a také z odvodů z jejich nadměrných tržeb, které v rámci energetické krize loni přijala.