Stavebnictví dál klesá. Průmyslu pomohla auta, obchod je v přebytku

Naposledy české stavebnictví v meziročním srovnání stouplo v lednu, následující čtyři měsíce klesá. V květnu nicméně meziroční pokles zpomalil na 2,7 procenta z dubnových 6,4 procenta. Produkce v pozemním stavitelství se meziročně snížila o 1,5 procenta, v inženýrském stavitelství klesla o 5,8 procenta. Ve srovnání s dubnem ale stavební výroba o jedno procent vzrostla.

Podle analytiků za poklesem stavební výroby stojí zdlouhavé povolování staveb a ochlazení poptávky po nemovitostech kvůli vysokým hypotečním úvěrům a inflaci. "V meziročním srovnání celé odvětví zůstalo čtvrtý měsíc za sebou v červených číslech. Jak už napovídaly dřívější podrobné statistiky HDP, ochota firem investovat se v letošním roce soustředí spíše do oblasti strojů a zařízení než do výstavby," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Průmyslová produkce v květnu zrychlila růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Ubylo ale nových zakázek, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta, což je nejhlubší pokles od léta 2020. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 1,6 procenta.

"K mírnému růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, kde produkce vzrostla i meziměsíčně. Růst zaznamenala jak výroba automobilů, tak jejich dílů. Plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren ovlivnily pokles ve výrobě elektřiny, plynu a tepla," uvedl ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Podle analytiků drží českou průmyslovou produkci nad vodou pouze výroba automobilů, výhled celého odvětví je kvůli poklesu zakázek značně nejistý. "Květnová čísla z průmyslu sice skončila nad odhadem trhu, stále však platí, že tuzemský průmysl prochází recesí, kterou mírní pouze silná výroba automobilů, kde se v letošním roce daří finalizovat dříve nedokončenou výrobu," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.

Bez automobilového průmyslu by produkce celého průmyslu výrazně klesla a do minusu by se dostal i zpracovatelský průmysl jako takový, připomněl analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Další vývoj bude spojený s ochlazenou poptávkou a dál ho může poznamenat řada potenciálních rizik od zhoršení hospodářské situace v eurozóně až po výpadek komponentů. Ekonomika v ČR se nyní potácí na hraně recese, dodal.

Zahraniční obchod skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun. Proti loňskému květnu se výsledek zlepšil o 39,6 miliardy korun. Vývoz v květnu meziročně klesl o 3,3 procenta na 379,3 miliardy korun. Dovoz se snížil výrazněji, proti loňsku byl o 12,5 procenta nižší a činil 367,5 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil export o 0,3 procenta. Import ve srovnání s dubnem klesl o 0,7 procenta.

K meziročnímu zlepšení bilance zahraničního obchodu přispělo zejména snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem o 18,4 miliardy korun. Projevily se zde nižší ceny na světových trzích i snížení dováženého objemu surovin. Příznivý vliv na bilanci mělo i snížení deficitu obchodu se základními kovy o 6,5 miliardy korun a zvýšení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 6,1 miliardy korun.

Údaje o zahraničním obchodu podle analytiků ukazují, že loňský schodek obchodní bilance 198,1 miliardy korun byl jen přechodnou záležitostí způsobenou energetickou krizí. Letos očekávají výrazně lepší výsledek, jejich odhady se ale rozcházejí. Zatímco ekonom Deloitte Václav Franče předpokládá přebytek kolem 150 miliard korun, podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to bude mezi pěti a deseti miliardami korun. Analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává za celý rok schodek zahraničního obchodu 26 miliard korun.