Když se v práci usídlí pitomec. Jak zatočit s všeználky a vlezdoprdelky?

Průzkum také zjistil, že 83 procent dotázaných během posledních pěti let pracovalo minimálně s jedním "pitomcem" - včetně všeználků (30 procent), otravů (26 procent), stěžovatelů (21), vlezdoprdelků (16 procent) a kancelářských drben (čtyři procenta).

Chování těchto typů zaměstnanců ovlivňuje víc, než jen člověka či kolegy, kteří je musejí snášet. Nízká pracovní morálka, snížená kvalita produkce a neschopnost dokončit úkol - to jsou jen některé negativní následky pracoviště, kde se zabydlel pitomec či pitomci.

"Pokud pracujete v prostředí s problematickými lidmi, vyvolává to stres u všech, kdo s nimi musejí pracovat," řekl Rich Waidmann, předseda firmy Connectria. "Kromě špatné týmové práce a nižší produktivity se nejspíš setkáte taky s nižší spokojeností s vlastní prací a s vyšším počtem absencí."

Úplně eliminovat všechny negativní vztahy mezi kolegy není možné. Ale každý může odvést svůj díl při vylepšování vztahů na pracovišti tím, že se k problémům postaví přímo. Podle Waidmanna si někdy ti, kdo se chovají jako pitomci, ani neuvědomují, že svým chováním otravují ostatní. A v jiných případech o tom vědí a je jim to jedno. Ať v tom nebo onom případě je třeba jim problém vysvětlit přímým a profesionálním způsobem.

"Nepřijatelné chování je třeba vymýtit jasně a bez emocí," řekl Waidmann. "Lidé musí vědět, jak a proč jejich chování ovlivňuje ostatní, jak poškozuje firmu - a proč v tom nemohou pokračovat. Jakmile se objeví zlepšení, je třeba, aby dostali pozitivní zpětnou vazbu. Pokud se začnou znovu vracet k původnímu chování, je nutné jim připomenout, že to není přijatelné. Ano, lidi je třeba v tomto ohledu trénovat. Ale nikdo nikdy netvrdil, že vést a řídit zaměstnance je snadné," uzavřel Weidmann.

Co konkrétně je vlastně mobbing a bossing?

Šikanou v pracovních vztazích označujeme všechny formy vytváření dlouhodobých nepřátelských a ponižujících vztahů na pracovišti. Pokud nepřátelské a ponižující klima vytváří nadřízený (zneužívá přitom své nadřazené pozice), potom hovoříme o tzv. bossingu. Jestliže je původcem spolupracovník či spolupracovníci, jedná se o tzv. mobbing, vysvětluje ochrance.cz.

Bossing se může projevovat jako: neodůvodněné nerovné zacházení s některými zaměstnanci, nepřiměřený postih zaměstnance, zadávání pracovních úkolů, jejichž splnění je pro zaměstnance nereálné, ukládání ponižujících úkolů, sociální izolace atp. Může jít také o sexuální obtěžování zaměstnance či zaměstnankyně (k tomu viz dále). Pozor, standardní užití pravomocí či oprávnění nadřízeného nemůžeme s bossingem zaměňovat! Pokud nadřízený např. nepřizná prémii zaměstnanci, neboť jeho pracovní výkon za dané období to neodůvodňoval, nelze hovořit o šikaně. U bossingu je postavení nadřízeného zneužíváno k ponížení či zastrašení podřízeného. Takový nátlak může mít za cíl až „dobrovolné" rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance.

Projevy a důsledky mobbingu mohou být velice podobné, rozdíly vyplývají pouze z toho, že šikanující je na srovnatelné pracovní pozici. Půjde zde tedy spíše o drobné opakující se ústrky, jež zaměstnanci dlouhodobě znepříjemňují život – jako třeba: vytváření sociální izolace, verbální napadání, zastrašování, zesměšňování soukromého života oběti, jejích individuálních odlišností, sexuální obtěžování, šíření fám a pomluv, vytváření překážek či znepříjemňování plnění pracovních úkolů.

Jak se bránit?

V případě, že se zaměstnanec stal obětí některé z forem psychického násilí na pracovišti, je vhodné nejprve si pečlivě sesbírat veškeré důkazy a zajistit si svědecké výpovědi spolupracovníků. Poté připadají v úvahu tyto možnosti:

- obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy dle ustanovení § 276 odst. 9 zákoníku práce. Pokud zaměstnanec využije této možnosti, nesmí ho zaměstnavatel postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv (ustanovení § 346b odst. 4/);

. domáhat se vůči zaměstnavateli, aby dodržoval zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu, možnosti funkčního postupu a odborné přípravy atd., obsažené v ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce;

. pokud nedojde k nápravě, je možné kontaktovat příslušný oblastní inspektorát práce, v jehož působnosti je dohlížet na dodržování pracovněprávních předpisů. V této souvislosti je třeba zmínit povinnost inspektorátu dodržovat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole. Této povinnosti může ovšem podatel inspektorát zprostit, což se jeví jako vhodné právě v případech psychického násilí; tím se totiž zásadně rozšiřují možnosti inspektorátu;

. v případech, kdy zaměstnanec požaduje např. finanční odškodnění, je třeba podat žalobu k soudu. Vzhledem k náročnosti těchto soudních sporů je vhodné vyhledat právní poradenství poskytované advokáty.