Svět v roce 2050? Čekají nás velké změny

Washington – Do roku 2050 se svět, jak ho známe, pravděpodobně velmi změní. A výjimkou nebude ani finanční a ekonomická sféra. Zpráva poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (nebo PwC), ze které cituje server The Independent, ukazuje, které ekonomiky z celého světě budou za 33 let největší a nejsilnější.

Zpráva nazvaná „Dlouhodobý pohled: Jak se do roku 2050 změní globální hospodářský řád“ vyjmenovává 32 zemí podle jejich očekávaného globálního hrubého domácího produktu podle parity kupní síly (PPP, anglicky Purchasing power parity).

PPP je používána makroekonomy k určení ekonomické produktivity a životní úrovně mezi zemích v určitém časovém období. Jinými slovy – PPP srovnává, kolik českých korun stojí tuzemský nákup – a kolik cizích peněz stojí tentýž nákup v zahraničí.

S výjimkou USA mnoho současných tahounů světových ekonomik - jako je Japonsko a Německo - na globálním žebříčku sklouzne na nižší pozice, a bude nahrazeno zeměmi, jako je Indie a Indonésie, které jsou v současné době rozvíjející se trhy.

Podle zprávy se do roku 2050 na první místo dostane Čína a záda jí bude krýt Indie. USA udrží třetí pozici, dohánět ji však bude Indonésie. Šest ze sedmi největších ekonomik světa budou do roku 2050 rozvíjející se země. Nejléle si z Evropských zemí povede Rusko. Spojené království by mělo uzavírat první desítku, Francie z ní vypadne a Itálie neudrží ani pozice v TOP 20. Mezi největší se mezitím posunou například Mexiko, Turecko nebo Vietnam.

USA a Evropa budou podle analytiků postupně ustupovat Číně a Indii, a ekonomické dominance se posune ze zemí „Velké sedmičky" (G7) na „sedm rozvojových zemí" (E7). „Rozvojové země budou i nadále hlavním zdrojem růstu světové ekonomiky. Do roku 2050 mohou země E7 zvýšit svůj podíl na světovém HDP z 35 na téměř 50 procent," píše se v dokumentu.

Globální HDP by se podle PwC měl do roku 2050 více než zdvojnásobit a nechat za sebou růst populace, a to díky zlepšování produktivity v důsledku rozvoje technologií. HDP v EU bude v roce 2050 činit více než 10 procent světové úrovně, tedy méně než samotná Indie.

Zde si můžete prohlédnou sestupný žebříček 32 zemí:

32. Nizozemsko - 1,496 bilionu dolarů

31. Kolumbie - 2,074 bilionu dolarů 

30. Polsko - 2,103 bilionu dolarů

29. Argentina - 2,365 bilionu dolarů

28. Australia - 2,564 bilionu dolarů

27. Jižní Afrika - 2.570 bilionu dolarů

26. Španělsko - 2,732 bilionu dolarů

25. Thajsko - 2,782 bilionu dolarů

24. Malajsie - 2,815 bilionu dolarů

23. Bangladéš - 3,064 bilionu dolarů

22. Kanada - 3,1 bilionu dolarů

21. Itálie - 3,115 bilionu dolarů

20. Vietnam - 3,176 bilionu dolarů

19. Filipíny - 3,334 bilionu dolarů

18. Jižní Korea - 3,539 bilionu dolarů

17. Iran - 3,900 bilionu dolarů

16. Pákistán - 4,236 bilionu dolarů

15. Egypt - 4,333 bilionu dolarů

14. Nigérie - 4,348 bilionu dolarů

13. Saúdská Arábie - 4,694 bilionu dolarů

12. France - 4,705 bilionu dolarů

11. Turecko - 5,184 bilionu dolarů

10. Velká Británie - 5,369 bilionu dolarů

9. Německo - 6,138 bilionu dolarů

8. Japonsko - 6,779 bilionu dolarů

7. Mexiko - 6,863 bilionu dolarů

6. Rusko - 7,131 bilionu dolarů

5. Brazílie - 7,540 bilionu dolarů

4. Indonesia - 10,502 bilionu dolarů 

3. Spojené státy americké - 34,102 bilionu dolarů

2. Indie - 44,128 bilionu dolarů

1. Čína - 58,499 bilionu dolarů

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Více souvisejících

Ekonomika USD G7

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy