Svět se řítí do nové katastrofy. Čeká nás další hluboká krize?

Evropě se ekonomicky daří. Státy se vzpamatovaly z finanční krize, která naplno udeřila před deseti lety, a hospodaření jednotlivých zemí vykazuje pokračující růst. Státy, které se potýkaly s ekonomickými problémy, jsou na vzestupu, a nic nenasvědčuje tomu, že by v této oblasti hrozily nějaké problémy.

Uznávaný německý Daniel Stelter ale spolu se svými americkými kolegy tvrdí opak. Obává se, že nová ekonomická krize je prakticky za rohem, jen si ji ale neuvědomujeme a nevidíme náznaky, které k ní vedou. Rozhodl se proto v ekonomickém magazínu Wirtschafts Woche popsat důvody, které podle něj naznačují příchod hlubokého finančního propadu, který nás čeká už za několik měsíců.

Jako první důvod uvádí silné nadhodnocení americké burzy. Finanční trhy se řídí americkou Wall Street, která stoupá. To se ale neobejde bez reakce ostatních trhů. Problém je podle ekonoma v tom, že americká burza je extrémně nadhodnocená, a spolu s ní se na tomto problému svezou i ostatní burzy. Podle investorů by se hodnoty měly snížit přibližně na polovinu, otázka ale je, jestli k tomu samovolně dojde.

Spolu s nadhodnocenou burzou přichází ruku v ruce silné sebevědomí finančníků. Stačí ale malý náznak, že se ekonomika řítí do krize, a makléři se začnou nakoupených komodit zbavovat. Výsledkem takového masivního prodeje ale bude pokles kurzů, které mají vliv na akciový trh.

Opačný problém nastává v případě investorů. Jejich aktivita totiž klesá a upadá do pasivity, kdy investoři nakupují pouze akcie, které právě rostou. To ale vede k prohlubování trendu nadhodnocení burzy. 

Ekonom pozoruje další náznaky blížící se krize i v samotných financích. Lidé na burze sice obchodují komodity, které akciově vlastní, a jiní jim za ně poskytují finanční plnění, může ale nastat fáze, kdy peníze nebudou dostupné a platby se začnou zpožďovat. 

Další položkou, která naznačuje blížící se krizi, jsou úrokové sazby. Americká federální banka oznámila jejich zvyšování, což se neobejde bez výrazných úprav hodnot akciového trhu. Tím ale klesne důvěra v měnovou politiku státu.

Nelze si také nevšimnout extrémního zadlužení jednotlivých zemí. To paradoxně pramení z krize před deseti let, kterou nejen že vysoké zadlužení vyvolalo, ale vlády byly nuceny vynaložit na umoření dluhu prostředky, které je zadlužily ještě víc. Současná zadluženost podle ekonoma dosahuje 325% světového HDP a podle MMF není i navzdory rekordně nízkým úrokovým sazbám v USA každá desátá firma schopna ze zisků své dluhy splácet.

Do ekonomického světe se promítají i politické události. V Americe hraje prim Donald Trump, jehož kroky nelze odhadovat a není vyloučen například ozbrojený konflikt se Severní Koreou. V Evropě naopak pokračuje migrační krize a blíží se brexit. Všechny tyto hrozby ekonomice nenapomáhají.

Podle ekonoma je další riziko v dlouhodobě stoupajícím hospodářství, které se brzy zastaví. Platy zaměstnanců se dostávají pod tlak, majitelé nemají prostředky na zaplacení zaměstnanců, a nezdá se, že by se tato situace měla zlepšit.

Apple, Alphabet, Amazon, Facebook a Microsoft. Kromě toho, že jde převážně o firmy podnikající na poli elektroniky a výpočetní techniky, jde také o největší tahouny americké burzy. Ačkoliv se na současném ekonomickém růstu podílela zhruba z poloviny, jde pouze o pět firem, které tvoří 0,2 % ze všech společností obchodovaných na burze. A zatímco těchto pět firem zisky koncentruje, zbytku hrozí propad.

Poslední náznak, že se blíží ekonomická krize, bují na burze samotné. Řada investorů už dnes totiž nakupuje a prodává na dluh, a půjčování na cenné papíry tak dosáhlo rekordní výše. Firmy samy o sobě spoléhají na půjčky s nízkým úrokem, a na druhé straně s jejich cennými papíry obchodují investoři také na dluh.