Komu se nelíbí elektromobily? Ropné korporace mají starosti

Nedávné oznámení Británie a Francie, že do roku 2040 plánují vydat zákaz prodeje automobilů poháněných benzinovými a naftovými motory, umocnilo nutnost zodpovědět dvě kritické otázky, které řeší ropný průmysl: přinesou elektromobily (EV) pokles poptávky po ropě a pokud ano, kdy?

Představitelé předních světových ropných společností už některé odpovědi nabídli. Výkonný ředitel Royal Dutch Shell Ben van Beurden výzvu, před níž ropné firmy stojí, nezpochybňuje. Prospektoři podle něho musí být náročnější ve výběru, jaká ropná pole rozvíjet. Konkurenceschopná zůstanou jen ta nejlevnější a nejproduktivnější.

Pokud dojde na nejoptimističtější scénář EV, poptávka podle van Beurdena dosáhne vrcholu koncem 20. let. To ale musí přijít "mnohem agresivnější" politické kroky v oblasti změny klimatu, a také rychlejší inovace v technologii baterií, než dosud. Řada jiných však předpokládá, že přechodné období bude trvat podstatně déle. ExxonMobil soudí, že poptávka po ropě poroste až do 40. let, byť pomalejším tempem.

Který z těchto scénářů bude pravdivější, záleží na mnoha faktorech, z nich nejvýznamnější je budoucnost osobních automobilů. Ty se podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) podílely v roce 2015 na světové poptávce po ropě 26 procenty, což je víc než podíl letecké a lodní dopravy a petrochemického průmyslu dohromady.

Stejně jako politické přísliby odklonu od benzinových a naftových automobilů je důležitá angažovanost výrobců automobilů.

Společnost Volvo v červenci oznámila, že všechny její modely budou na elektrický nebo hybridní pohon od roku 2019. Tesla zintenzivnila úsilí proniknout na masový trh. Uvedla na něj Model 3 za cenu od 35.000 dolarů, což je její první automobil pro běžného spotřebitele.

O budoucnosti ropného průmyslu však nebudou rozhodovat automobilky v Británii nebo Francii. Zatímco v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se má poptávka po ropě v letech 2015 až 2040 snížit o téměř 12 procent, v ostatním světě má podle IEA o 19 procent stoupnout. Koncem tohoto období bude 60 procent světové poptávky po ropě pocházet právě ze států mimo OECD.

Spalovací motory tak čeká mnohem delší život v rozvojovém světě, kde se trh osobních automobilů rozvíjí nejrychleji. "Stále máme méně vyspělé ekonomiky, které se neumí jen tak přepnout na EV, protože nemají ani dostatečnou infrastrukturu a ani na to nejsou dost bohaté," prohlásil van Beurden.

Šéf BP Bob Dudley označil rozvoj EV za nevyhnutelný, avšak konvenční osobní automobily budou na našich silnicích podle něho dominovat ještě celá desetiletí. "Předpokládáme, že v roce 2035 bude na silnicích 100 milionů EV. I kdyby to bylo dvakrát tolik, pořád zde budou dvě miliardy konvenčních aut," řekl. Zhruba stejnou prognózu zveřejnila společnost Goldman Sachs, podle níž podíl EV vzroste z 0,2 procenta v roce 2016 na pět procent v roce 2030.

Pokles poptávky po ropě ze strany osobních vozů může kompenzovat nákladní a letecká přeprava, pro níž je přechod na alternativní paliva obtížnější. Trvalým odběratelem pak bude petrochemický průmysl. A jak prohlásil šéf saúdskoarabského státního energetického gigantu Aramco Amín Násir, historie nás učí, že navzdory úbytku podílu zavedeného paliva na trhu v absolutních číslech poptávka po něm stoupá. Příkladem může být uhlí v průběhu 20. století.

Podle některých analytiků je ale tento pohled na věc zcela mylný. V případě, že se Číně a Indii podaří zdokonalit výrobu baterií, rozvojový svět se může stát katalyzátorem trhu EV. Čína je už dnes největším odbytištěm elektromobilů a výrobu baterií začíná díky stlačování nákladů ovládat obdobným způsobem, jako se jí to podařilo se solárními panely.

Analytik výzkumné společnosti Trusted Sources Kingsmill Bond soudí, že bod zlomu, kdy se náklady na EV dostanou na úroveň konvenčních vozů, nastane počátkem 20. let.

Předpovědi si odporují, každopádně ropné společnosti musejí řešit strategické dilema. Měly by se po vzoru tabákových firem nyní soustředit na maximalizaci návratnosti svého zanikajícího podnikání, anebo by měly zariskovat a mohutně investovat do obnovitelné energie?

Ropný sektor tyto otázky teprve začíná řešit. Shell hodlá do alternativní energie dávat až jednu miliardu dolarů ročně. To je sice jen zlomek celkových kapitálových výdajů dosahujících až 30 miliard dolarů, ale firma je připravena sumu v případě potřeby rychle zvýšit.

Jakkoli poptávka po ropě zřejmě klesne, s růstem populace svět potřebuje stále více energií. Globální poptávka po nich se podle IEA zvýší do roku 2040 o 30 procent. Ropné společnosti tak mají příležitost - a současně jsou pod tlakem - zalovit v ostatních oborech energetického sektoru. Většina investuje do zemního plynu v naději, že je čistější než uhlí nebo ropa.

Je otázkou, zda by tyto firmy neměly diverzifikovat činnost směrem k obnovitelné energii. BP po roce 2000 investovala osm miliard dolarů do větrných a solárních elektráren a do biopaliv, ale většinu z této sumy nakonec odepsala. Společnost Total nedávno vložila 2,5 miliardy dolarů do výroby akumulátorů a do solárního sektoru, Royal Dutch Shell zase buduje větrnou farmu v dánských pobřežních vodách a ve svých čerpacích stanicích instaluje nabíjecí stojany pro EV a vodíkové stojany pro hybridní auta.

Jak konstatoval představitel firmy Ben van Beurden, nová paliva znamenají novou příležitost, ve středně až dlouhodobém horizontu bude obnovitelná energie rozhodně mezi podnikatelskými aktivitami firmy.